Propaganda transgenderismu v praxi

Progresivismus a woke kultura, jejichž součástí je i propagace transgenderismu, nejsou zdaleka tak nevinné, jak by se mohla zdát. Mají své první oběti. Nevinné oběti.

A to jsme teprve na začátku.

Nejde o to, že by konzervativní a progresivistický pohled na svět a společnost měly vedle sebe fungovat v alespoň minimálním vzájemném respektu. Stále více se ukazuje, že jde o iluzi. Vztah připomíná oheň a vodu. Příznačné je, že s problémy se nesetkávají ti, kdo jsou stiženi deviací (deviace = odchylka od normy), ale lidé, kteří odmítají přistoupit na módní požadavky progresivistů a jako Hus v Kostnici odmítají „odvolat“; odmítají zradit své svědomí a akceptovat postoje, které jsou v rozporu s jejich zdravým úsudkem.

Konkrétně mám na mysli transgenderismus. Ten vyžaduje, abychom povinně, pakliže se někdo narodí jako muž s mužským pohlavním údem, ale považuje se za ženu, vnímali takovou osobu jako ženu a podle toho s ní také zacházeli. Začíná to povinným oslovováním a končí excesy: když „žena s pyjem“ znásilní jinou ženu, úřady vážně řeší otázku, do jakého typu věznice takového zločince umístit – zda do mužské (vždyť je to žena, budou protestovat progresivisté), nebo do ženské (kde může, vybavena mužským pohlavním orgánem, pokračovat v trestné činnosti, kvůli níž byl/byla k pobytu v žaláři odsouzen/odsouzena). Médii už takové případy proběhly. Že jich je méně než málo, zanedbatelné množství? Jistě, stále jsme na začátku éry progresivismu.

O jedné takové oběti progresivismu této doby informoval 13. května server Echo24 v článku „Americký profesor přinesl čokoládovou tyčinku se zájmeny on/ona, univerzita ho suspendovala“ (ZDE). V kostce o co šlo. Během dne otevřených dveří na komunitní vysoké škole Madera Community College v Kalifornii si její profesor David Richardson přinesl jako svačinu dvě čokoládové tyčinky. Jedna měla na obalu nápis „HE HIM“ (ve smyslu „on/jeho“ s dodatkem „Nuts“ (ve významu „ořechy“, ale také „koule“ - myšleno varlata), druhá „SHE HER“ („ona/její“) s dodatkem „Nutless“ („bez ořechů“). O původu těchto tyčinek pojednám níže. Zde musím prozradit, že Američané – na rozdíl od většiny z nás – dobře vědí „jaká bije“. Těmito tyčinkami jejich výrobce (prodejce) vyjadřuje své přesvědčení, že muž je muž a žena je žena. Totéž si myslí i profesor Richardson, který odmítá transgenderovou ideologii prosazovanou vedením této komunitní vysoké školy. Akcí s tyčinkami jeho dlouhodobý jeho spor s nadřízenýmu vyvrcholil. Byl obviněn z toho, že „vytváří nepřátelské pracovní prostředí na základě genderu“ a v podstatě byl z Madera Community College vyhozen – je suspendován, má zablokovaný pracovní PC a do budovy má zakázán vstup. Rozumí se samo sebou, že si takové jednání nenechal líbit a s vysokou školou se soudí.

Pikantní na tom je, že sám profesor David Richardson o sobě říká, že je gay. Jak patrno, progresivisté jsou v prosazování své vize světa nemilosrdní.

Zajímal jsem se o příběh oněch tyčinek podrobněji. U jejich zrodu stál americký filmař a politický komentátor Jeremy Boreing, spoluzakladatel zpravodajského portálu The Daily Wire. Donucen okolnostmi zřídil e-shop „Jeremy´s …“ (místo teček je zapotřebí doplnit produkt z nabídky tohoto internetového obchodu, např. Jeremy´s Chocolate). Počátek tohoto byznysu vysvětluje J. Boreing takto: Portál The Daily Wire měl dohodu se společností Harry´s vyrábějící holicí potřeby pro muže; zpravodajský web inzeroval jejich holicí strojky. Pak ale došlo k názorovému rozkolu. Poté, co The Daily Wire vyjádřil přesvědčení, že „boys are boys and girls are girls“, chlapci jsou chlapci a dívky jsou dívky, společnost Harry´s se od serveru odvrátila, označila tento postoj za neomluvitelný (inexcusable) a kvůli „nesouladu hodnot“ své reklamy stáhla. To inspirovalo Boreinga k založení e-shopu zaměřeného na prodej jeho vlastních holicích strojků (a později i dalších produktů).

Pak došlo k další kontroverzi.

Jeden z největších světových producentů čokolády, americká společnost The Hershey Company, usoudil, že nejvhodnější postavou do její reklamní kampaně k Mezinárodnímu dni žen je biologický muž, takto transgender osoba. Boreing a jeho tým to považují za urážku žen a v reakci na to začali prodávat zmíněné dva druhy tyčinek – pánské s ořechy (koulemi) a dámské bez ořechů (viz ZDE). Tyto tyčinky si zakoupil i profesor Richardson – a dál už to známe.

Jeremy Boreing má na stránce internetového svého internetového obchodu motto: „Vážíme si pravdy a toho, že ji můžeme říkat.“ Je tomu ale opravdu tak? Mohou všichni svobodně říkat, vlastně nejen říkat, ale také se v praxi chovat v souladu se svým přesvědčením, které je v opozici vůči přesvědčení progresivistů? Soudě podle toho, co postihlo profesora Richardsona tomu tak není. A to je velice závažné, varovné, nebezpečné.

Od doby, kdy Martin Luther King Jr. pronesl svůj památný projev obsahující slova „I Have a Dream“ se svět zásadně proměnil. Symbolicky a paradoxně dnes v pozici M. L. Kinga Jr. nejsou ve svobodném světě zástupci menšin potřebujících ochranu a usilujících o občanskou rovnoprávnost (tu garantovanou mají), ale lidé patřící formálně k většině, kteří hájí tradiční, konzervativní a po tisíciletí platné a osvědčené hodnoty. Propaganda progresivistů se nespokojí s tím, čeho bylo na poli rovnoprávnosti dosaženo (všichni máme stejná práva a povinnosti, menšiny nesmí být ve svobodném světě pronásledovány apod.), ale chtějí víc – privilegia. Ve smyslu, že pouze jejich pravda, jejich vidění světa je jediné správné; kdo se staví do opozice, musí být vytlačen na okraj, vyloučen z komunity jako heretik, případně potrestán. To, co progresivisté kritizují v náboženské oblasti (nemilosrdné netolerantní chování církevní hierarchie v minulosti vůči jinak smýšlejícím), sami dělají (vůči jinak smýšlejícím). Dnes samozřejmě nemohou za pomoci státní moci sáhnout k drastickým trestům (typu upalování kacířů), to ale neznamená, že by neusilovali o postih zastánců konzervativních hodnot jiným způsobem – třeba vyhazovem z práce, ať už přímým nebo „dobrovolným“ odchodem po patřičném tlaku progresivistického zaměstnavatele (mediálně známý je jak výše uvedený případ profesora Richardsona, tak ve Spojené království kauza  Dr. Davida Mackeretha  nebo  Maureen Martinové).

Rodí se tedy ve svobodném světě cosi, co samotný princip svobody staví na hlavu – jsme svědky dehonestace, v horším případě postihu za svobodné vyjádření názoru a rozhodnutí svobodně uvažujících lidí žít v souladu se svým svědomím. Opravdu není jiná možnost než nechat si to líbit?

Proč?

•

Osobní slovo autora.  Se smíšenými pocity  vzpomínám na své názorové rozepře s progresivisty na Blogosféře.cz týkající se mj. transgenderové propagandy. Člověk by nabyl dojmu, že jsme to my, konzervativci, kdo ubližuje progresivistům, myšleno stoupencům ideologie LGBTQ+. Jak ale ukazují příklady z běžného života, je tomu přesně naopak. Pozoruhodné.