Přiznávám: Psal jsem blog pod vlivem

Dovolil jsem si poslat symbolickou gratulaci nově zvolenému francouzskému prezidentovi. Udělal jsem to, co má udělat  udělá každý civilizovaný člověk, když v demokratických volbách zvítězí demokratický kandidát.

Ne všichni s tím však jsou srozuměni – s tou mojí gratulací. A s přáním, které jsem k tomu vyslovil. Tím je reforma EU. Kdy jindy ale takové přání vyslovit než v okamžiku, kdy jedna z klíčových zemí unie mění svého šéfa?

Prý, jestli jsem to nepsal pod vlivem, uvedl jeden diskutující, neb mě dosud měl za rozumného člověka. Kritická slova jsem nalezl i ve svém G-mailu.

Ano, psal jsem to pod vlivem. Pod vlivem vítězství Emmanuela Macrona, vcelku jasného vítězství nad Mme Le Penovou, z jejíhož případného úspěchu měli mnozí vážné obavy. Nemyslím, že neoprávněně.

Macron nebyl můj kůň, ostatně v těchto volbách jsem neměl žádného koně. Když ale Francouzi rozhodli, že druhé kolo přinese duel ON a ONA, moje volba byla jasná. Gratulace ovšem neznamená euforii, ale elementární slušnost. Jsou okamžiky v politice, kdy je nezbytné podpořit i toho, do jehož fanklubu prostě nepatříte. To byl i případ mnou v nadsázce nazvaný „Já a Trump“.

Poté, co jsem svůj předchozí článek „Noční gratulace do Paříže“ napsal, ještě než jsem šel spát, zabrousil jsem na izraelské servery. Velká část významných politiků se zachovala stejně: vyjádřila nad zvolením Macrona (rozuměj: nad jeho výhrou v dané volební konstelaci) uspokojení.

Namátkou několik vyjádření.

Premiér NETANJAHU:

• Těším se na spolupráci s nově zvoleným prezidentem Macronem. (…) Jednou z největších hrozeb, kterým čelí dnešní svět, je radikální islámský teror, jenž zasáhl Paříž, Jeruzalém a mnoho dalších měst po celém světě. Francie a Izrael jsou dlouholetí spojenci a jsem si jist, že budeme i nadále prohlubovat naše vztahy.

CIPI HOTOVELYOVÁ, náměstkyně ministra zahraničí na svém Twitteru uvedla:

   •  Blahopřeji zvolenému prezidentovi. Těším se na pokračování úzkých vztahů Izraele s Francií.

To je vyjádření dvou politiků pravicového Likudu. Z opoziční Sionistické unie zazněla tato slova:

SELY YACHIMOVIČOVÁ:

• Vyhrála francouzská demokracie a poražen byl antisemitismus. Díky Bohu! Je to dobré pro nás, pro Francii, pro svět, pro francouzsko-izraelské vztahy.

CIPI LIVNIOVÁ:

• Gratulace prezidentovi osvícené Francie.

AMIR PERETZ:

• Velké vítězství pro Francii a demokracii.

Objevily se samozřejmě i jiné hlasy, jak je v pluralitní demokracii obvyklé. Člen Knessetu za Likud Oren Hazan, kterého Times of Israel označují výrazem „brash backbender“ (neomalený řadový poslanec) patřil k těm nemnoha, kdo v Izraeli fandili Le Penové. Vítězství Macrona považoval ještě před volbami za pohromu – nyní se s tím bude muset vyrovnat. (Mimochodem, tento Oren Hazan není čtenářům těchto stránek neznámý. V březnu jsem o něm psal v souvislosti s tím, že se během parlamentní rozpravy hrubě obořil na kolegyni ze Sionistické unie Stav Shaffirovou: kvůli tomu, že je "necudně" oblečená. Jak „necudně“ je zřejmé z obrázku 1.)

... obr. 1/Stav Shaffirová v Knessetu. Oděv bez rukávů = Hazanův hněv. (Zdroj: Times of Israel)

Více než názory jednoho poněkud kontroverzního zákonodárce jsou důležitá čísla. Podle francouzské velvyslankyně v Izraeli Helen Le Galově Francouzi (a Izraelci s dvojím občanstvím), kteří se zúčastnili v Izraeli druhého kola voleb, dali jednoznačně přednost Macronovi. Po sečtení hlasů z volebních místností v Tel Avivu, Netanyje, Haify, Ašdodu, Beerševy a Eilatu (chyběl pouze francouzský konzulát v Jeruzalémě), získal Macron 96,3% hlasů. Totální vítězství.

Takto viděno není moje gratulace Macronovi s ohledem na mé politické preference týkající se Izraele ničím, co by nebylo s těmito preferencemi v souladu. Jeden z diskutujících napsal, že jako přítel Izraele budu Macronem zklamán. To nemohu vyloučit, ale na počátku své prezidentské kariéry má každý dostat šanci počínat si tak, aby nezklamal. Macron stejně jako Trump.

... obr. 3/Příslušnice Obranného vojska Izraele, která byla oprávněna volit francouzského prezidenta, vychází zpoza plenty ve volební místnosti na francouzském konzulátu v Jeruzalémě. (Zdroj: Times of Israel)