Příběhy obětí

V dnešním prapodivném světě je to tak, že pachatelé se těší většímu mediálnímu zájmu než jejich oběti. Vlastně platí obecně, že o osudy obětí je malý zájem.

Kdo si dnes vzpomene na rodinu, které v Egyptě začátkem srpna žralok zabil tátu a manžela?

Jakou pozornost věnujeme obětem teroristických útoků v Izraeli? Kolik bolesti, slz, utrpení a doživotních následků tito služebníci Zla způsobí. Kolik lidí po útoku oslepne, přijde o končetiny nebo je jinak zmrzačeno? Kolik lidí ztratí své nejbližší, kolika rodinám jeden sebevražedný atentátník zničí život, nadosmrti je poznamená. O většině obětí nevíme nic.

Jednou z výjimek jsou Šira a Amichai Iš-Ranovi, mladí manželé, kteří stáli na zastávce osady Ofra, když kolem projížděli autem Arabové a stříleli. Stalo se v neděli 9/12. Oba byli zraněni, Šira vážně, přišla o spoustu krve, Amichai byl třikrát zasažen do nohy. Co je ale nejhorší: životem zaplatil malý chlapec, po útoku předčasně narozený.

Ten příběh z médií známe. Pozvolna se vytrácí z paměti. Novorozenec je pohřben, rodiče se léčí a uzdravují. V neděli 16/12 vystoupili v nemocnici na setkání s médii.

Šira řekla:  Ztratila jsem spoustu krve a hodně krve jsem potřebovala dostat. Dodala, že většina krve není její a poděkovala všem, kdo jí svoji poskytli.  Cítím, že lid Izraele mě podporuje emocionálně a posiluje fyzicky.

Její muž připomněl jejich syna:  Naše dítě žilo pouze tři dny, ale během té doby udělalo víc než jiní lidé stihnou udělat za celý život: sjednotilo nás, sjednotilo židovský národ.  Amichai dále řekl větu, kterou by si měli zapamatovat všichni, kdo Izrael a jeho lid nenávidí:

• Naši nepřátelé po nás mohou střílet, mohou nás bodat, najíždět do nás auty. Mohou nás zabít, mohou zabít naše děti, ale nikdy nás nemohou zlomit.

Pokusů o likvidaci Židů bylo mnoho. Od starověkého Hamana v Perské říši, přes všechno staleté pronásledování, ponižování, nucený exil a pogromy až po ďábelský akt jménem šoa – holocaust. Nad tím vším ale jako maják naděje a odhodlání září tři hebrejská slova: AM JISRAEL CHAI, národ Izraele žije. Nezlomen, připraven k sebeobraně sebe sama a své vlasti.

Takové je poselství od autobusové zastávky, potřísněné nevinnou krví, u osady Ofra v Zemi izraelské.

Tento příběh nekončí likvidací teroristy, který všechno to zlo způsobil a kterého druhá strana oslavuje jako hrdinu a mučedníka. Šira a Amichai navzdory úkladům nepřátel žijí dál. Zaslouží si naši pozornost, solidaritu, naše modlitby. V knize Moji slavní bratři z doby makabejského povstání čteme větu: Neprosíme o odpuštění, ale o sílu.

Platí to i dnes. Jedině silný Izrael může účinně vzdorovat Zlu nepřátel. To není fráze, ale holý fakt, blízkovýchodní realitou mnohokrát prověřený.

FOTOODKAZ

Manželé Šira a Amichai v jeruzalémské nemocnici Šaarej Cedek při setkání s médii. (Zdroj: Web Times of Israel)  KLIKNĚTE  ZDE :