Prezident vs Lipavský

Tři ze čtyř důvodů udávaných prezidentem pro odmítnutí jmenovat Jana Lipavského ministrem zahraničí jsou buď směšné, pojaté účelově nebo ne zcela odpovídají pravdě. Relevantní je pouze záležitost týkající se Izraele.

K DŮVODU 1

Prezident Zeman na hradním webu ve stanovisku datovaném 10. 12. 2021 uvádí:

? Na rozdíl od ostatních kandidátů pan Lipavský absolvoval pouze bakalářské studium a podle týdeníku Euro jeho závěrečná bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou.

K první části argumentu. Smysl by dával pouze v případě, že by všichni kandidáti navržení premiérem na funkci ministra, které kdy Miloš Zeman jako prezident jmenoval, měli vyšší titul než bakalářský, tj. absolvovali vyšší než bakalářský studijní program. Pak by věta „pan Lipavský absolvoval pouze bakalářské studium“ mohla mít jakési opodstatnění. Myšleno tak, že prezident lpí na tom (ačkoli nic takového v ústavě oporu nemá, ale to nechme stranou), aby kandidáti na ministry měli vzdělání minimálně magisterské úrovně. Takovému přístupu by bylo možné porozumět (třebaže titul sám o sobě nedělá z člověka automaticky kvalitního kandidáta).

Ovšem za situace, kdy tentýž prezident jmenoval v minulosti do ministerské funkce kandidáta, který nejenže neměl magisterské, ale ani bakalářské vzdělání, stojí výše citovaný argument proti Lipavskému na vodě a je úplně lhostejné, jakou známkou byla jeho závěrečná bakalářská práce hodnocena.

K druhé části argumentu. Pikantní a pro český politický Kocourkov jsou příznačné dvě věci.

1/ Přestože Miloš Zeman podle svých slov považuje novináře za „pitomce, hnůj a fekálie“, jde-li o poskytnutí argumentace proti někomu, koho chce politicky „sestřelit“, ochotně jejich informace jako zdroj pro tento účel použije.

2/ Pod zmíněným hradním stanoviskem je podepsán Jiří Ovčáček. Tedy člověk, jehož nejvyšší metou v oblasti vzdělání je středoškolská maturita. Takové malé chucpe na český způsob.

K DŮVODU 2

Údajně distancovaný postoj Lipavského k Visegrádu. Z článku Terezy Patočkové zveřejněného na serveru Aktuálně.cz 11. 12. 2021 („Zemanovy výhrady ke jmenování Lipavského: Co tvrdí prezident a jaká jsou fakta“) lze dovodit, že takto zjednodušeně Lipavského názor na V4 prezentovat nelze. Osobně jsem nabyl dojmu, že jde spíše o postoj realisticky, Lipavský není žádný „V4hujer“. Podle Patočkové (která se odkazuje na rozhovor Lipavského pro Českou TV) zastává odmítnutý kandidát názor, že je málo věcí, na kterých se všechny čtyři státy shodnou a postupují v nich jednotně. Lipavský doslova řekl, že V4 je „platforma pro komunikaci mezi vládními představiteli, parlamentními představiteli a mezi jednotlivými ministerstvy".

Je toto distancovaný postoj k V4? Odpovím otázkou. Souhlasí Miloš Zeman stoprocentně se vším, co je výsledkem „politiky Bruselu“?

K DŮVODU 3

Prezident ve svém stanovisku z 10. 12. 2021 zmiňuje, že Jan Lipavský měl veřejně navrhnout, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky. Je to pravda?

Aktuálně.cz tvrdí, že nikoli. Lipavský nic takového nenavrhl, ale pouze podpořil tuto myšlenku, jejímž autorem byl v roce 2019 spolkový ministr vnitra Seehofer; něco takového by vnímal jako „krásné gesto“. Opět: je to téma pro demokratickou diskusi, nikoli důvod k nasazování čertovských rohů. Nehledě k tomu, že šéf landsmanšaftu Posselt popřel, že jeho sdružení by něco takového – pořádání Sudetoněmeckých dnů v ČR – plánovalo. Příští akce (2022) se bude konat v bavorském Hofu.

Na webu Sudetoněmeckého krajanského sdružení bylo zveřejněno prohlášení, v němž označuje Posselt argumentaci Hradu týkající se Lipavského a Sudetoněmeckých dnů za absurdní (obr. 1 – šipka).

... obr. 1/

Nelze se zbavit dojmu, že jde ze strany prezidenta Zemana o účelové zjednodušení s cílem pověst Jana Lipavského v očích veřejnosti poškodit.

K DŮVODU 4

Distancovaný postoj ke vztahu s Izraelem. V tomto bodu mohu s prezidentem souhlasit. Řekl-li Lipavský Deníku N, že „přesun ambasády do Jeruzaléma by neměl oporu v současném mezinárodněprávním uspořádání“, pak se musím ptát proč. Nepochybuji o tom, že Lipavský je stoupencem tzv. dvoustátního uspořádání. To předpokládá vznik státu Palestina na Západním břehu a v Pásmu Gazy, jehož hlavním městem bude východní část Jeruzaléma. Jakkoli já osobně tento plán nepodporuji a nepovažuji něco takového za model, který zajistí v oblasti mír, odhaduji, že v případě jeho uskutečnění by byla hlavním městem Izraele západní část Jeruzaléma. V tom případě je ovšem obtížně pochopitelné, proč se do této části města nepřestěhuje česká ambasáda z Tel Avivu už nyní.

Jistě lze namítnout, že celý Jeruzalém, sjednocený a nedělitelný, je a zůstane hlavním městem Izraele natrvalo, bez ohledu na to, jak dopadnou případná budoucí jednání o míru. Ano, taková je realita – ovšem ani v tom případě není důvod, proč by naše velvyslanectví nemohlo být v (západním) Jeruzalémě. Je-li Jan Lipavský realistou, pokud je o V4, proč ne, pokud jde o konflikt mezi Izraelem a palestinskými Araby?

Abychom ale nechodili kolem horké kaše. Zlepšilo by se hodnocení Jana Lipavského v očích prezidenta Zemana, pakliže by měl k Izraeli stejně kladný vztah jako on? Anebo jde ještě o něco jiného, co se v prezidentovu stanovisku neobjevilo?