Prezident požádal o odpuštění

Ačkoli se nezdá, že by se rýsovala povolební většinová koalice, nový izraelský parlament se ve čtvrtek 3/10 sešel k ustavujícímu slavnostnímu zasedání a jeho členové složili slib. Promluvil i prezident Rivlin.

Ve svém projevu opět vyzval k vytvoření vlády národní jednoty (kterou já označuji spíše termínem velká koalice). Totéž po něm učinil i úřadující premiér Netanjahu.

Existuje nějaká naděje, že by tyto výzvy padly na úrodnou půdu? Jednu chvíli se zdálo, že by naděje existoval mohla. To když se k jednání sešli Netanjahu a Lieberman. Premiér šéfa strany Izrael, náš domov vyzval, aby se připojil k alianci Likudu a menších stran pravice, ovšem včetně ultraortodoxních, s čímž má Lieberman samozřejmě problém. Je pravda, že pokud by se na takové koalici domluvili, početně by bylo po problému: Likud + partneři mají 55 hlasů v Knesetu, Liberman osm, součet činí 63 (minimální nadpoloviční většinu lze vypočítat ze zadání 120:2+1).

Ovšem politika, to nejsou pouze „kupecké“ počty, ale něco víc. V zásadě lze říci, že zmíněná schůzka Netanjahu – Lieberman velký smysl neměla, protože kdyby k dohodě došlo, vrátil by se na stůl stejný problém, kvůli kterému byly zářijové předčasné volby vypsány. Tím problémem je spor mezi Liebermanem na jedné a ultraortodoxními stranami na druhé straně týkající se vojenské služby studentů ultraortodoxních náboženských učilišť. (V kostce: Lieberman požaduje, aby byla uvedena v život dříve dohodnutá legislativa zavádějící postupný nárůst počtu charedim odvedenců a zakotvující finančních sankce pro náboženská učiliště při neplnění kvót odvedenců. Ultraortodoxní strany ovšem odmítají akceptovat tyto legislativní návrhy beze změny a usilují o „změkčení“ dohodnutých pravidel.)

Je tedy otázka, kdo by v případě obnovení „staronové“ koalice měl ustoupit: Lieberman, nebo její ultraortodoxní členové? Případně, jak by takový kompromis měl vypadat. Otázka je to ale v této chvíli zbytečná, protože schůzka lídrů Likudu a strany Izrael, náš domov žádné hmatatelné výsledky nepřinesla. Lieberman stále trvá na velké koalici ve formátu Likud, Modrobílí a jeho strana, zatímco Netanjahu, jak již uvedeno, nabídl Libermanovi vstup do „bloku 55“, tedy připojení k alianci strany Likud, Nová pravice, Židovský domov, Tkuma, Šas a Sjednocený judaismus Tóry (Nová pravice, Židovský domov a Tkuma vytvořily pro zářijové volby „technickou“ alianci Yamina, nyní vystupují samostatně, byť jako partneři.)

A tak asi nejdůležitější politickou zprávou dne (čt 3/10) je oznámení „dvojky“ ve vedení Modrobílých, exministra Yaira Lapida, že se vzdává dohody o rotaci premiérů, na čemž se před volbami dohodl s Bennym Gantzem. Je to z jeho strany vstřícný rok v zájmu ustavení velké koalice (Likudem byl obviňován, že brání vytvoření koalice Likud-Modrobílí s vystřídáním jejich šéfů na postu premiéra po dvou letech, neboť sám chce být tím, kdo se po dvou letech stane šéfem vlády.) Otázkou je, zda tento Lapidův ústupek vytvoření velké koalice napomůže.

Dozvíme se to v příštích dnech.

PREZIDENT POŽÁDAL O ODPUŠTĚNÍ

Reuven Rivlin na ustavujícím zasedání v Knesetu řekl také něco, co od politiků tak často neslýcháme. S poukazem na blížící se nejdůležitější židovský svátek Jom kipur (De smíření – 9. října 2019) uvedl:

• Žádám o odpuštění, pokud jsem jednal nebo mluvil způsobem, který byl nepatřičný, nebo pokud jsem mlčel a nevyjádřil se k případům nesprávného jednání. Žádám o odpuštění každého, koho jsem se dotkl, každého, koho zranila má slova, mé činy nebo moje nečinnost. Každého koho jsem urazil tím, co jsem řekl, nebo tím, co jsem neřekl. 

Vzácná slova hodná velkého politika, velkého státníka, velkého člověka.

•

FOTOODKAZ

Prezident Rivlin (vlevo) při zasedání Knesetu 3. října 2019. Po jeho levic úřadující šéf sněmovny Yuli Edelstein. KLIKNĚTE   ZDE