Premiér už není zachmuřen aneb Kdo může za předčasné volby?

Sledoval jsem ve středu 29/5 před půlnocí izraelského času, a ono se to protáhlo až přes půlnoc, v přímém přenosu veřejnoprání televize KAN 11 na jejím YouTube kanále hlasování o rozpuštění Knesetu.

 Po půl dvanácté v noci vstoupil do plenárního sálu premiér Netanjahu. Zdálo se, že je poněkud zachmuřen. Nebylo by divu. Události z posledních hodin byly vyčerpávající a jeho úsilí vytvořit pravicovou „koalici 65“ vyznělo do prázdna. Jako by to nebyl on.

Když ale ve čtvrtek (30/5) vítal ve své rezidenci v Jeruzalémě malou delegaci „blízkovýchodních“ vyslanců (vyjednavačů) Trumpovy administrativy v čele s poradcem a zetěm US prezidenta v jedné osobě Jaredem Kusnerem, byl to opět starý dobrý Bibi, jak ho známe: usměvavý, v dobré náladě. Na Kushnerovu otázku, jak se věci vyvíjejí, odpověděl Bibi, že zajímavě a dodal:  Měli jsme tu v noci malou událost (a little event), ale ta nás nezastaví. Budeme pokračovat ve spolupráci. Měli jsme produktivní setkání, které znovu potvrdilo, že aliance se Spojenými státy nikdy nebyla silnější a bude ještě silnější.

Ano, Bibi je zpátky.

Ovšem to je jen jedna strana mince. Po oné „malé události“ zuří na vnitropolitické scéně lítý boj. Boj plný výčitek, obviňování, nálepkování. Kdo může za to, že nebyla vytvořena pravicová koalice a v září budou další volby? Z mnoha stran slyšíme: Na vině je Lieberman!

Hodně hlasitě je to slyšet z Likudu. Bibi už Liebermana zařadil: patří na levici. Dáte mu hlasy pro pravici, ale on nedá svůj hlas pro pravicovou vládu.

Přiznejme si: každého z nás, kdo se hlásíme k pravici, od posledního blogera v ČR po vysokého politika v Izraeli, sotva co může víc urazit, než když nás někdo označí za levičáky. Lieberman není výjimkou. Na tiskové konferenci v Tel Avivu to Bibimu spočítal:

Že je levičák o něm říká člověk, který má rezidenci v Cesareji, zatímco on, Lieberman, žije v osadě Nokdim (v regionu Judea/Samaří – LS). Byl to přitom Bibi, kdo hlasoval pro odchod z Pásma Gazy, omluvil se diktátorovi Erdoganovi, odmítl aplikovat trest smrti pro teroristy i likvidaci ilegální beduínské lokality Khan El Ahmar a na 700 raket vystřelených z Pásma Gazy na Izrael reagoval tím, že povolil, aby Hamas dostal dalších 30 milionů dolarů (od Kataru – LS). Tak kdo je tady levičák?

Liebermana si „podal“ také šéf náboženské strany Šas a úřadující ministr vnitra Arje Deri. Liebermanovu poznámku, že se chce podílet na pravicové vládě Izraele jako židovského státu, ale ne státu „halachistického“ (teokratického) pojal tak, že jde z jeho strany o antisemitiskou rétoriku. Ještě chybělo, aby řekl, že máme velké nosy nebo že se nemyjeme,   dodal Deri. S tím, že kdysi oba pojilo přátelství, ale s tím je prý konec.

Ostře proti Liebermanovi se vymezil také Ofir Sofer, poslanec za Unii pravicových stran. Lieberman tím, že (podle něj) zavinil nynější situaci (zablokoval vytvoření pravicové koalice, což vyvolalo předčasné volby) ztratil právo usednout v budoucí pravicové vládě. Podobně se vyslovili i někteří další politici z pravicového tábora.

Vypadá to tak, že aktuálním synonymem pro slovní spojení „obětní beránek“ je v Izraeli jméno Avigdor Lieberman.

Šéf strany Izrael náš domov přitom nechtěl nic jiného, než aby zákon o vojenské službě studentů ultraortodoxních učilišť byl pravicovou koalicí akceptován v té podobě, v jaké byl v loňském roce navržen a přijat parlamentem v prvním čtení. Tedy aby kvóty pro počet ortodoxních povolaných do armády (či do náhradní služby) byly pevně stanoveny zákonem, stejně tak jako finanční sankce za jejich neplnění. S tím měly ovšem ultraortodoxní členové koalice problém – a je s podivem, že je nikdo s takovou vehemencí jako Liebermana na pranýř nestaví. Stačilo souhlasit s původním návrhem zákona – a místo voleb by měl Izrael zformovanou pravicovou vládu s podporou silné parlamentní většiny (65 ze 120).

Dnes Izrael nemá ani novou vládu, Kneset je v režimu rozpuštění – a stát paradoxně nemá ani nový zákon o armádní povinnosti pro ultraortodoxní. Úřadující vláda zahrnuje dva ministry (Bennet, Šakedová), kteří jsou z politické strany bez parlamentního zastoupení (Nová pravice).

Jak se strana Izrael náš domov útokům brání? Jednoduše:  Netanjahu nedokázal vytvořit vládu a teď hledá viníka. To nic nemění na skutečnosti, že jediná odpovědnost za nové volby padá na Likud. Netanjahu je pod tlakem a opět se šíří lži, uvádí se prohlášení Liebermanovy strany.

Podobně se vyjádřil na Twitteru i Yair Lapid, jeden z předních politiků opoziční Modrobílé strany:  Celý ten útok na Lieberman má pouze jeden účel. Přimět nás, abychom zapomněli na to, že nás Bibi zatáhl do naprosto zbytečných voleb. To Bibi podkopává stabilitu Izraele. Podobně se ve stanovisku k útokům na Liebermana vyjádřilo prohlášení Modrobílých:  Občané Izraele vědí a rozumí tomu, že Bibi selhal a snaží se najít viníka - tentokrát je to Liberman.

A jak to vnímají občané? Web listu Jerusalem Post přinesl ve čtvrtek 30/5 výsledky průzkumu podle nichž:

• 46% respondentů si myslí, že za zářijové předčasné volby může Lieberman;
• 35% vidí jako viníka Netanjahua;
• pouze 12% náboženskou stranu Sjednocený judaismu Tóry;
• a sedm procent neví.

Zajímavé jsou také volební preference vzešlé z tohoto výzkumu. Kdyby se volby konaly nyní,

• Likud by posílil z 35 na 37 mandátů – a kdyby se na její kandidátku dostala ministryně spravedlnosti Ayelet Šakedová (nyní Nová pravice), měl by Likud 41 křesel,
• a polepšila by si i Liebermenova strana: z pěti na devět křesel v Knesetu.

Jiné průzkumy přinášejí ovšem mírně odlišná čísla, a protože kampaň před volbami, které se uskuteční 17. září, teprve začíná, ještě si jich užijeme vrchovatě. Zatím se ale zdá, že ani nové hlasování toho moc nevyřeší. Ovšem do závěru léta je ještě hodně daleko.