Přechylovat? Nepřechylovat?

Myšleno ženská příjmení. K občas se objevivší diskusi na toto téma říkám: přechylovat. A to i příjmení cizojazyčná.

Sám respektuji obecně zavedené nepřechýlené výjimky (Kateřina Emmons), ale Karolína Hošek nebo Jana Svoboda už tahá za uši. Nicméně z jejich křestních jmen je zřejmé, že jde o ženy.

A to je jeden z důvodů, proč jsem rád, že možnost přechylovat v češtině existuje: díky ní bezpečně vím, že dané jméno patří ženě. Ne vždy je to totiž z křestního (prvního) jména (US: given name) v angličtině, z níž je obecně čerpáno nejvíce světových informací, na první pohled zřejmé. Neznáte-li souvislosti, jste ztraceni – a musíte pátrat.

Malý příklad:

• Shahar Peer
• Shahar Tzubari

Kdo z nich je žena a kdo muž? Když o nich nic nevíte, nepoznáte to. Jaká je ovšem slast mít možnost napsat jejich jména takto česky:

• Šahar Peerová (přední izraelská tenistka)
• Šahar Cubari (přední izraelský reprezentant ve windsurfingu)

A máme jasno.

Jsem stoupenec přechylování kromě jiného právě z výše uvedeného důvodu.

Aktuální příklad. Moran Samuel získal/získala zlato na světovém mistrovství veslařů ve Francii. Moran může být v hebrejštině mužské i ženské jméno. Je tedy tento sportovec muž či žena? V češtině je to zřejmé po prvním přečtení: Moran Samuelová získala zlato. To je na ní (češtině) cenné.

Anebo:

S. Williams porazila V. Williams. Kdo koho vlastně porazil? Serena Venus, nebo Venus Serenu? Nevíme, neboť jsme ztroskotali na skloňování. Existují totiž dvě možnosti:

• S. Williamsová porazila V. Williamsovou
• S. Williamsovou porazila V. Williamsová

Prostě, nechtěl bych se dožít toho, že se bude česky říkat „Novák s Novákem šlápli na chodníku do lejna, které Zeman a Zeman po svém psím teleti neuklidili,“ přičemž bude řeč o dvou normálních manželských párech. Proto říkám přechylování ano.