Pomoc Egyptu: USA dělají chybu

• V těchto dnech jsme se dozvěděli, že Američané zastaví pomoc Egyptu (560 mil USD) a zmrazí dodávky těžké vojenské techniky. Prý tak reagují na nedávné krvavé potlačení protestů vedených stoupenci Mursího.  

Mluvčí State Departmentu uvedla, že podstatná část pomoci bude přerušena, dokud vládnoucí režim neučiní důvěryhodné kroky směřující k ustavení demokratické civilní vlády.

Obávám se, že v současné chvíli dělají Američané chybu. Egypt potřebuje podporu, neboť vede válku s destrukčními živly, jejichž vítězství by bylo pro Zemi na Nilu krajně neblahé. A nebylo by přínosné ani pro samotné USA.

Kdo se o dění v Egyptě zajímá podrobněji ví, že koncem června nešlo o klasický (negativně vnímaný) armádní puč (pád Mursího), ale o cosi, co můžeme vysvětlit na následujícím příkladu.

Představme si, že by se v Německu poté, co se kancléřem a později Vůdcem stal Hitler, konaly masové desetimilionové protinacistické demonstrace, jež by vedly k tomu, že by reichswehr (armáda) Hitlera sesadil a vytvořil přechodný režim, který by připravoval novou (demokratickou) ústavu a v čele státu by byl prozatímní prezident (do řádných voleb). Nepodpořit takovýto režim, který je nezbytným mezičlánkem mezi diktaturou (pokusem o ni) a (demokratickým režimem, byť v případě Egypta s jistými výhradami), s poukazem na „krvavé potlačení“ pronacistických (prohitlerovských) demonstrací by byla čirá pošetilost.

Současný egyptský režim představovaný osobnostmi Mansúr (prezident), Bibláví (premiér) a Sisi (šéf armády) jsou zárukou toho, že se Země na Nilu nevydá cestou islamismu.

Padesátičlenná komise mající za úkol vypracování nové ústavy poctivě a pilně pracuje, ozbrojené síly čelí aktivitám (mezitím rozpuštěného) Muslimského bratrstva (tato protiislamistická politika Káhiry si nezaslouží podporu Západu?), turistický ruch pozvolna vzrůstá, o tom, že režim připravuje demokratické parlamentní i prezidentské volby není pochyb – co víc má nynější establishment dělat?

Ronit krokodýlí slzy nad sesazením Mursího by bylo totéž, jako kdyby demokratický svět lkal v roce 1934, že německá armáda sesadila Hitlera (pakliže by k tomu došlo). Takto našinec příliš nerozumí tomu, o co Barakova administrativa vlastně usiluje. Psakiová (mluvčí State Departmentu) říká, že Bílý dům chce vidět důvěryhodné kroky směřující k ustavení demokracie. Znamená to, že nynější počínání režimu k něčemu takovému necílí? Co když ale jiný postup Káhiry, který se bude Obamovi a spol. lépe zamlouvat, zemi více vzdáli demokracii a naopak přiblíží k islamismu? A nakonec: představuje demokracie podle představ USA garanci, že se jejím prostřednictvím nedostanou islamisté zpět na politické výsluní?

Připomeňme Chile roku 1973: byla jiná cesta, jak zachránit zemi od komunismu, než Pinochetův puč? K některým jeho aspektům můžeme mít jako demokraté oprávněné výhrady, ale jako antikomunisté musíme s jeho akcí souhlasit.

Američané před 40 lety protikomunistického Pinocheta podpořili, dnes se k protiislamistickému režimu v Egyptě stavějí liknavě. Bylo to tím, že tehdy byl šéfem Bílého domu republikán Nixon a dnes je na jeho místě demokrat Obama?