Pokračování příběhu kongresmanky Tlaibové

Prolog: Dvě muslimské členky US Sněmovny reprezentantů za Demokratickou stranu, Rašida Tlaibová a Ilhan Omarová, plánovaly navštívit zemi, kterou nenávidí: Izrael. Vyzývají k jeho bojkotu a popírají jeho legitimitu.

Reakce Izraele: návštěvu po jistých peripetiích nepovolil. Věc má ale jeden humanitární aspekt.

Zatímco Omarová pochází ze Somálska a nemá kromě nenávisti k moderní židovské republice se Zemí izraelskou společného zhola nic, Tlaibová, ač rozená Detroitčanka, je palestinskoarabského původu. Její matka se narodila a její více než devadesátiletá babička stále žije ve vesnici Beit Ur al Fouqa v judsko-samařském regionu Země izraelské (na tzv. Západním břehu).

A právě návštěva babičky v požehnaném věku byla důvodem, proč Tlaibová požádala znovu o návštěvu Izraele, tentokrát z humanitárních důvodů. Zavázala se přitom, že se zdrží protiizraelských provokací. V izraelských médiích je anglický text její žádosti, v níž píše:

• I would like to request admittance to Israel in order to visit my relatives, and specifically my grandmother, who is in her 90s and lives in Beit Ur al-Fouqa. This could be my last opportunity to see her. I will respect any restrictions and will not promote boycotts against Israel during my visit. Thank you, Rashida Tlaib.

Tedy:  Chtěla bych požádat o vstup do Izraele za účelem návštěvy   příbuzných, zejména babičky, které je více než 90 let a žije v Beitu Ur al Fouqa. Mohla by to být moje poslední příležitost ji vidět. Během návštěvy budu respektovat všechna omezení a nebudu propagovat bojkot Izraele.

Na základě této žádosti a vyjádřeného závazku povolil ministr vnitra Izraele Arye Deri kongresmance návštěvu – z humanitárních důvodů.

Zde udělejme malou odbočku. Ještě před udělením povolení k návštěvu babičky kongresmanky Tlaibové uvedl izraelský velvyslanec v USA Ron Dermer následující:

• itinerář cesty Tlaibové a Omarové uváděl jako cíl Palestinu, nikoli Izrael a nezahrnoval žádné setkání s izraelskými představiteli (ať už vládními, nebo opozičními – LS);
• naopak: obě kongresmanky plánovaly setkat se s lidmi propagujícími extrémně antiizraelské Hnutí BDS, přičemž jeden z vůdců tohoto hnutí má vazby na Lidovou frontu pro osvobození Palestiny, kterou USA označily za teroristickou skupinu;
• vedení Státu Izrael je přesvědčeno, že cílem návštěvy obou kongresmanek byla propagace BDS; návštěva měla být zneužita jako platforma pro aktivity BDS.

Toto jsou hlavní důvody proč Izrael návštěvu Tlaibové a Omarové nepovolil.

Vraťme se ale k druhé žádosti – už jen samotné Tlaibové. Jak již uvedeno, Izrael jí návštěvu umožnil: za podmínek, které si sama stanovila. Tedy, že půjde o výhradně rodinné setkání, přičemž členka Sněmovny reprezentantů se zavázala, že nepovede proti Izraeli kampaň ve prospěch BDS. Už tím kouzlem nechtěného přiznala, že původní cesta (i s kolegyní Omarovou) měla právě tento účel: měla být protiizraelskou provokací.

Jisté překvapení přišlo ale poté, co ministr Deri Tlaibové dal k návštěvě souhlas. Tlaibová totiž na své stránce na kongresovém webu oznámila, že do „Izraele a Palestiny“ nepojede. V propagandisticky laděném textu je zajímavá tato věta (viz šipku):

• Visiting my grandmother under these oppressive conditions meant to humiliate me would break my grandmother's heart.

Návštěva babičky za těchto represivních podmínek, které mě měly ponížit, by zlomila její srdce.

Pozoruhodné: tyto podmínky, které ji údajně měly ponížit“ si v dopise ministru Derimu stanovila sama.

Co k tomu dodat? Nejlépe citovat repliku samotného izraelského ministra vnitra, kterou zveřejnil na svém Twitteru:

Její žádost jsem schválil jako gesto dobré vůle na humanitární základě, ale byla to provokativní žádost, jejímž cílem bylo útočit na Izrael.Je zřejmé, že její nenávist k Izraeli překonává lásku k vlastní babičce.