Pouhý den poté, co totéž odstartovala Anglikánská církev, oznámila i Církev římskokatolická, že umožní žehnání lidem v tzv. neregulérních vztazích, tedy i homosexuálním párům.
U anglikánů to bylo víc očekávatelné, žehnání podpořily generální synody v únoru a listopadu a od neděle 17. prosince 2023 je to z rozhodnutí Sněmu biskupů Anglikánské církve oficiální, byť jde o opatření takříkajíc na zkušební dobu (oficiálně musí žehnání schválit dvoutřetinovou většinou všechny tři komory generálního synodu – sněmovna biskupů, duchovních a laiků, a to se zatím, nestalo). V církvi vedené římským papežem o žehnání příslušný nejvyšší orgán, Dikasterium pro nauku víry, a podepsáno bylo samotným Františkem. Ačkoli tu jisté náznaky z nedávné doby byly, dá se říci, že šlo o rozhodnutí překvapivé. Přiznám se, že právě od této církve, ačkoli vůči ní mám „tisíc a jednu“ výhradu, bych něco takového nečekal. Už proto, že ještě v roce 2021 hlásal příslušný orgán papežské církve něco naprosto jiného.
Katolický portál Církev.cz informoval 15. března 2021, že podle dokumentu Kongregace pro nauku víry „není možné svazkům párů osob stejného pohlaví udělit požehnání“.
Podle Kongregace je nutné rozlišovat mezi „osobami“ a „svazky“. Zamítavá odpověď ohledně žehnání stejnopohlavním párům ve skutečnosti neznamená odsouzení zúčastněných osob, naopak, ty je třeba přijímat „s úctou, soucitem a citlivostí“ a vyhýbat se „všem projevům nespravedlivé diskriminace“.
Tato pasáž je velice důležitá, protože kritici těch, kdo odmítají žehnání stejnopohlavním dvojicím, nemluvě o tzv. svatbách gayů a leseb, zhusta mezi „osobami“ a „svazky“ nerozlišují a šíři lži o tom, že zastánci biblického učení (s negativním vztahem k homosexuální intimitě) chovají vůči homosexuálům jakožto lidským bytostem nenávist. Není to pravda.
Zmíněný server informaci o dokumentu Kongregace z 15. března 2021 uvádí, že katolická církev nevylučuje „požehnání udělená jednotlivcům s homosexuálními sklony, kteří projevují vůli žít ve věrnosti s Božími plány a prohlašují za nepřípustnou jakoukoli formu požehnání, která by uznávala takovéto svazky“.
Tomu lze rozumět, tato slova jsou v souladu s poselstvím, která nám bylo zachováno v Bibli.
O to větší překvapení, ba zklamání či šok se dostavil 18. prosince 2023, když stejný server informoval, že Dikasterium pro nauku víry vydalo papežem schválenou deklaraci „Fiducia supplicans“(ve významu Prosba o důvěru), která „umožňuje žehnat »neregulérním« párům, které tvoří i osoby stejného pohlaví. To však bude možné pouze za předpokladu, že žehnání nebude součástí žádného obřadu a nepůjde o napodobování sňatku. Nauka o manželství se nemění a žehnání neznamená schválení svazku“.
A aby nebylo pochyb o co se jedná, je v další části vysvětleno: „Pokud dvě osoby požádají o požehnání, bude možné, aby duchovní souhlasil, i když je stav páru považovaný za »neregulérní«. Toto gesto pastorační blízkosti však nesmí obsahovat prvky, byť jen vzdáleně, podobné obřadu sňatku.“
Ani nahá, ani oblečená – i tak lze charakterizovat to, čeho jsme tu svědky. Jde o zoufalou snahu vyřešit duchovní kvadraturu kruhu. Už samotný eufemismus „neregulérní vztahy“ je falešný; ve skutečnosti jde o vztahy z biblického hlediska hříšné – a takovým z podstaty věci nelze žehnat. Správně to vystihla římskokatolická Ukrajinská biskupská konference, když ve svém vyjádření 19. prosince 2023 uvedla to, co v dokumentu „Fiducia supplicans“ chybí: že „evangelium vyzývá hříšníky k obrácení, a bez výzvy k opuštění hříšného života homosexuálních párů může požehnání vypadat jako schválení“.
Ano, tak dokument skutečně působí a to je nanejvýš neblahé.
Položil jsem si otázku, co se změnilo od 15. března 2021 do 18. prosince 2023. Formálně vzato Kongregace pro nauku víry (činná je od roku 1965, ve skutečnosti historicky navazuje na neblaze známou inkvizici) byla přejmenována na Dikasterium pro nauku víry (v červnu 2022). Změnil se také hodnostář v jejím čele: Luise F. Ladariu Ferrera nahradil v polovině září 2023 Víctor M. Fernández. Nejspíš se změnil (zvýšil) i tlak progresivistů uvnitř i vně katolické církve. Co se ale nezměnilo je učení Bible v této věci: nemusí se nám to líbit, ale skutečnost je taková, že v souladu s tím, co se píše ve Starém i Novém zákoně, tedy v obou částech křesťanské (tedy i katolické) Bible, je intimní styk mezi homosexuály hříchem – a tudíž je nebiblické něčemu takovému v rámci církve žehnat. Dalo-li se ze zpráv, které přicházely z Vatikánu v březnu 2021 dovodit, že žehnání osobám v homosexuálním svazku nepřichází do úvahy, dnes se zdá, že papež a spol. tento koncept opouštějí, přestože se zaštiťují – podobně jako vedení anglikánů – tím, že nauka o manželství jako výlučném vztahu mezi mužem a ženou se nemění. To je bezpochyby chvályhodné, nicméně samotnou podstatu problému týkajícího se žehnání stejnopohlavním dvojicím toto ujištění nikterak neřeší. Spíše se to celé jeví tak, že se (v tomto případě) katolická církev snaží přizpůsobit době, což je ale přesně to, co podle Bible věřící dělat nemají. Apoštol Pavel ve svém dopise věřícím v římském sboru píše: „A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.“ (Epištola Římanům, 12. kapitola) Lze s úspěchem pochybovat o tom, že právě tento apoštolův pokyn se snaží nejvyšší vedení Římskokatolické církve usilovně naplňovat.
Závěrem přidám vyjádření Franklina Grahama, syna světoznámého evangelisty Billyho Grahama. Franklin pokračuje v díle svého otce a šíří světem evangelium – dobrou zprávu o spasení člověka prostřednictvím víry v Ježíše Krista. 19. prosince 2023 napsal na síti X krátký a zcela výstižný příspěvek: „Papež František nyní schválil, že katoličtí kněží mohou »žehnat« párům stejného pohlaví. Ale nikdo z nás, včetně papeže, nemá právo »žehnat« tomu, co Bůh nazývá hříchem.“ A přidal úvodní část 20. verše z 5. kapitoly knihy proroka Izaiáše: „Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo...“ V tom je skryta celá duchovní podstata tohoto problému.
