Ozvěny zapálení první chanukové svíce

Letošní 28. listopad byl významný hned pro dvě náboženství. Pro křesťany je byla první neděle adventní; Židům po západu slunce začal osmidenní svátek Chanuka.

Chanuka se slaví na památku znovuzasvěcení jeruzalémského Chrámu v roce 165 př. Kr. - poté, co byl zaneřáděn pohanskou modloslužbou. Řecko-syrský vladař Antiochos IV. Epifanés v rámci boje s židovským makabejským povstáním nechal v Chrámu postavit Diovu sochu a na oltáři obětoval prase. (Ne vše ve starověkém procesu helenizace bylo pozitivní.)

Povstání proti řecko-syrským utlačovatelům bylo úspěšné. Během čištění Chrámu, aby pak znovu mohl sloužit svému původnímu účelu, došlo k zázraku. Židé našli pouze jednu nádobu s olejem; s tímto množstvím vydržel svítit chrámový sedmiramenný svícen (menora) toliko jeden den. Tentokrát ale svítila menora celých osm dní, než byl k dispozici olej nový. Proto se o svátku Chanuka zapaluje osmiramenný svícen chanukija – postupně, každý den se přidává jedna svíce.

Zapalování chanukije, zejména svíce číslo jedna, je významným aktem tohoto svátku. Izraelský prezident Isaac Herzog přijal pozvání židovské komunity v biblickém Hebronu, aby zažehl první svíci v Jeskyni patriarchů. Správně to vnímal jako poctu vzhledem k významu tohoto místa.

... obr. 1/Jeskyně patriarchů v Hebronu./Zdroj: Unsplash.com.

Připomeňme. Bible v knize Genesis (kapitola 23) detailně popisuje orientální obchodní transakci – nákup jeskyně Machpelach a přilehlého pole u Hebronu Abrahamem za účelem zřízení rodinného pohřebiště. Prodávajícím byl Efron Hetejský, cena 400 lotů stříbra. Podle Bible (kniha Genesis, kapitola 49) zde byli pohřbeni Sára, Abraham, Rebeka, Izák, Lía a Jákob.

Jak šel čas, vznikaly nad jeskyní různě stavby a přestavby – na základech té původní z doby židovské hasmonejské monarchie nechal judský král Herodes Veliký zbudovat mauzoleum; v byzantském období zde byla bazilika, po ovládnutí Země izraelské muslimy mešita, za křižáků kostel a později znovu mešita. Dnes je Jeskyně patriarchů, po Západní zdi v Jeruzalémě druhé nejposvátnější místo judaismu, rozdělena na židovskou a muslimskou část. V židovské jsou kenotafy Abrahama, Sáry, Jákoba a Líe, v muslimské Izáka a Rebeky.

Pro úplnost je třeba dodat, že podle dohody z roku 1997 je Hebron rozdělen na větší arabskou část (H1), která je součástí Palestinskoarabské autonomie, a menší část židovskou (H2) – ta je pod kontrolou Izraele a nachází se zde i Jeskyně patriarchů.

Skutečnost, že prezident Izraele se rozhodl přijmout pozvání a v neděli 28. 11. večer zapálit v židovské části Jeskyně patriarchů první chanukovou svíci vyvolala hysterickou reakci – nejen na arabské straně. Na té ale především. Už v sobotu (27. 11.) se nechali slyšet teroristé Hamasu. Hebronské Araby vyzvali, pokud Herzog do Jeskyně půjde, což hodnotí jako „provokaci“ a „útok“, k násilným akcím, což se v neděli také stalo.

Poslanec izraelského Knesetu za arabský Společný seznam Ayman Odeh na sociálních sítích napsal, že Herzog „nešel zapálit první svíci, on šel zapálit Hebron“ (???).

Arabská liga ve svém prohlášení akci prezidenta odsoudila také jako „provokaci“ s tím, že nerespektuje city muslimů. To je obzvlášť pikantní. Kde byli muslimové, když Abraham dojednával s Efronem Hetejským koupi jeskyně? Snad by si mohli připomenout, že v té době zbývalo do narození Mohameda zaokrouhleně dva a půl tisíce let. Jejich soukmenovci v „Palestině“ sice podléhají iluzi, že v té zemi je všechno jejich (Jeskyně patriarchů, Chrámová hora a jiná místa), ale necháme-li hovořit historii, je to poněkud jinak.

Smutné, byť příznačné je, že s Araby souzní i izraelská krajní levice, poslanci koaliční (!) strany Meretz a aktivisté „mírových“ (rozuměj propalestinských) hnutí. I ti považují návštěvu Isaaca Herzoga v Jeskyni patriarchů za chybu.

A samotný prezident? Podle serveru The Times of Israel v Jeskyni řekl, že historické spojení Židů s Hebronem a s hrobkou patriarchů, s jejich dědictvím a dědictvím pramatek je nezpochybnitelné. Uznání tohoto spojení musí být mimo jakoukoliv diskusi.

Ovšem nejen to.

Apeloval zároveň na sdílené dědictví mezi Židy a muslimy, a to navzdory všudypřítomnému napětí v Hebronu, které se v souvislosti se zabezpečením jeho návštěvy ještě vystupňovalo. Připomněl, že kořeny všech vycházejí z této jeskyně – na mysli měl nejen Židy, ale také muslimy a křesťany. „Zvláště dnes a zvláště zde, v tomto posvátném prostoru, který byl zanechán všem Abrahamovým synům, musíme nadále snít svůj sen o míru mezi všemi vírami a vyznáními této země a odmítat všechny druhy nenávisti a násilí.“

Toto ovšem Arabové slyšet nechtějí. Jim nestačí kompromis – správa nejposvátnějšího místa judaismu, Chrámové hory, přenechána muslimské nadaci Waqf, rozdělení Jeskyně patriarchů na židovskou a muslimskou část – oni chtějí všechno pouze pro sebe. Chrámovou horu, Jeskyni patriarchů, Hebron, Jeruzalém – a mnozí z nich také celou Zemi izraelskou.

Také to nám připomnělo letošní zapalování první chanukové svíce.

•

FOTOODKAZ

Izraelský prezident Herzog zapaluje 28. listopadu v hebronské Jeskyni patriarchů první chanukovou svíci./ZDE