Ovčáček vs Peroutka: Kdo vlastně selhal?

• V současné kontroverzi Hrad vs Peroutka nemohl nesehrát svůj povinný part prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Také on opakovaně hovořil o Peroutkově údajném selhání.

V nedávném rozhovoru pro Českou TV, jehož úryvek byl použit v pořadu 168 hodin (v neděli 8/2) kritizoval Peroutkův „realismus“ (myšleno ve vztahu k nacismu), což je podle něj „cesta do pekel“. Když byl redaktorkou dotázán, co se stane, pakliže Zemanovi lidé v archivu Přítomnosti nedohledají údajný Peroutkův článek „Hitler je gentleman“, šokoval Ovčáček odpovědí, že i přesto bude nutné hovořit o tom, že Peroutka v určitém období (své profesní kariéry) selhal.

Musím s jistým znechucením konstatovat, že právě od Ovčáčka se takováto slova moc dobře neposlouchají. Hodnocení, jestli Peroutka selhal nebo neselhal tváří tvář nepříznivým okolnostem v mimořádně nepříznivé době nechám povolanějším – znalcům Peroutkova díla a jeho života. Osobně si nejsem jist, že z toho, co dosavadní debata, vyvolaná výroky prezidenta na fóru „Let My People Live!“ 27. ledna, přinesla, můžeme hovořit o Peroutkově selhání (a už vůbec ne o fascinaci nacismem).

Zato jsem si jist, že o fatálním selhání můžeme hovořit v případě pana Ovčáčka.

Neboť nechat se ve svobodné demokratické společnosti (v níž není třeba dělat vynucené bolestné kompromisy) dobrovolně zaměstnat jako žurnalista Haló novinami, tak to vskutku selhání je – tedy pardon, pokud se pan Ovčáček nepovažuje za komunistu a stoupence předlistopadového totalitního režimu, ale za demokrata, což předpokládám.

Haló noviny snad není třeba blíže představovat. Ve svobodné demokratické společnosti mají nicméně své místo. O tom by nemělo být sporu. Platí ale také ono „B“: že skutečný demokrat nikdy neodpoví na nabídku pracovat v tomto listu kladně. Z principu – z respektu k hodnotám, které slušný člověk může zradit, je-li na něj vytvářen brutální či rafinovaný nátlak dráby diktátorského nebo autoritativního režimu, ale nikdy ne ve svobodných poměrech. Přesně to Ovčáček udělal – a dnes, s prostoduchou upřímností na otázku, proč šel do Haló novin, odpovídá: „Je to jednoduché. Protože mi nabídly práci.“

Znamená to, že kdyby žil za protektorátu a dostal nabídku pracovat v Arijském boji, tak by také souhlasil?

Netvrdím, že Peroutka je nedotknutelný a nekritizovatelný. Je ovšem nanejvýš pokrytecké, když na údajné Peroutkovo selhání poukazuje někdo, kdo sám selhal. Nikoli údajně, ale prokazatelně.