Ohlednutí aneb Jaká bude?

• V Egyptě o tomto víkendu přepisují dějiny. Přinejmenší ústavní. Padesátičlenná komise mající za úkol vypracovat nový nejvyšší zákon země v pátek (29/11) večer dokončila svoji práci a o den později o něm začala hlasovat.

Navrhovaná ústava má kromě preambule 246 článků. V sobotu jich komise schválila 138 (hlasovalo se článek po článku), dnes (1/12) hlasovací maraton pokračuje.

Jaká tedy nová egyptská ústava bude? Několik kamínků do mozaiky nabízí následující text. Psán tak trochu letem světem a v mírné nadsázce.

A proč je to vlastně důležité? Egypt je klíčová země Středního východu, pro nás navíc skvělá turistická destinace. Jaká bude její ústava, takový bude charakter státu. A to je dle mého soudu důležitější než to, kdo vyhrál Zlatého slavíka nebo reality show VyVolení. Pokud si myslíte opak, nemohu než doporučit překliknout jinam.

V opačném případě začněme preambulí. Ústava má ambici přispět k tomu, aby Egypt byl založen na demokracii a rovnosti. Tak praví server Ahramonline. A dodává: to vše v souladu s tradicemi velkých revolucí. Té z roku 1919 (protibritské, o níž toho vědí Češi nejméně, tedy: vedla v konečném důsledku k nezávislosti země a vyhlášení monarchie roku 1922), dále protimonarchistické z roku 1952 (která znamenala vznik republiky a záhy vynesla na vrchol moci Násira) a konečně dvou revolucí, jež máme v živé paměti: z 25. ledna 2011 (protimubarakovská) a z 30. června 2013 (protimursíovská). Zdroj uvádí, že prembule byla schválena jednomyslně, což je pro mě osobně mírné překvapení, protože kamenem úrazu byl v návrhu pojem „občanský“ (čímž mělo být řečeno, že Egypt bude státem občanským čili sekulárním čili nikoli islamistickým), což se ovšem hrubě nelíbilo islamistům v komisi, zejména zástupci strany Núr. Ovšem většina si přála, aby tam tato definice zůstala (zástupce křesťanské koptské církve dokonce hrozil odchodem, nebude-li tam). Byla-li jednomyslnost, pak mi z toho vychází a) termín „občanský“ v preambuli chybí, a pak by při hlasování měl chybět zástupce koptské církve, anebo b) v textu zůstal a pak chyběl zástupce strany Núr. Jak to opravdu bylo? Zatím nevíme.

Článek 2 zůstal nezměněn. Včetně kontroverzce kolem šariji. Praví se v něm: Islám je státní náboženství, arabština úředním jazykem a principy islámského práva šarija jsou hlavním zdrojem legislativy. A právě o ty principy jde. Islamistům se tento termín zdá nedostatečný, neboť by nejraději, kdyby zdrojem legislativy byla šarija jako taková, nikoli její principy. Hlasování komise: 45 pro, 2 proti.

Článek 9: Stát je povinen zajistit rovné příležitosti pro všechny občany bez rozdílu. 46 hlasů pro při dvou absencích.

Dva články (18 a 19) určují, jaká minimální část HDP musí být alokována do zdravotnictví (3%) a sektoru vzdělání (4%). Oba byla schváleny bez problémů, v prvním případě všemi momentálně přítomnými členy komise (48), v druhém čtyřiceti sedmi. Horší to bylo s ústavním článkem 38 zavádějícím progresivní daň z příjmu: pouze 38 pro, 6 proti, 3 se zdrželi.

Článek 11 zavazuje stát k tomu, aby bylo dosaženo rovnosti mezi muži a ženami; má přijmout opatření vedoucí k vyváženému zastoupení žen v parlamentu i zastupitelstvech na místní úrovni. Také proti tomu se ohradili islamisté, neboť v tom spatřovali čertovo kopýtko zavedení kvót, což je diskutované téma také v demokraciích na Západě. Nicméně tento článek zmiňuje rovněž nutnost umožnit ženám sladit povinnosti v rodině a v zaměstnání. Stát se také zavazuje poskytnout speciální péči během mateřství a výchovy dětí a také těm (ženám), které patří mezi nejchudší a nejvíce potřebné. Pro bylo 36, proti 6, absentovali 3 členové komise.

Článek 52 stanoví, že mučení je zločin bez promlčení. Bude-li ústava schválena, pak bychom měli s netrpělivostí očekávat zprávy z egyptských věznic, zda platí i za jejich mřížemi. Pro bylo všech 44 aktuálně přítomných.

Článek 53 se zeširoka zabývá rovností. Egypťané si podle jeho znění jsou rovni před zákonem – v právech, svobodách i povinnostech. Neměla by existovat žádná diskriminace na základě náboženství, víry, pohlaví, etnického původu, rasy, barvy pleti, jazyka, zdravotního postižení, příslušnosti ke společenské třídě, politické příslušnosti, geografického hlediska nebo z jakéhokoli jiného důvodu. Pro bylo 38, proti 5.

Článek 64 garantuje svobodu víry, která je absolutní. Ani zde nepanovala jednomyslnost: 36 pro, 8 proti, 3 se zdrželi. Komu asi vadí takto pojatá svoboda vyznání? (Chytrému napověz …)

Článek 65 zaručuje svobodu myšlení a názoru (projevu); každá lidská bytost má právo vyjádřit svůj názor slovem, písmem, prostřednictvím fotografií a jakoukoli další formou. 43 pro, 5 proti.

Článek 70 zaručuje svobodu žurnalistiky (tisku) . Každý Egypťan má právo vlastnit a vydávat noviny a zřizovat audio a video média. Výsledek hlasování neuveden.

Článek 71 deklaruje zákaz cenzury, jakož i konfiskace, pozastavení nebo ukončení činnostio médií. Cenzura je přípustná pouze v čase války nebo veřejné mobilizace. Ani zde výsledek hlasování neuveden.

Pokračování příště …