Odpověď čtenáři: Proč jsou v Izraeli volby každého půl roku

Napsal mi v diskusi na mém blogu na iDNES pan Antonín Mahovský: „Nemyslím to zle, můžete mi vysvětlit, proč jsou v Izraeli každý půl rok volby?“ Pokusím se. Ne vysvětlovat, ale sdělit svůj úhel pohledu.

Především: volby nejsou „každý půlrok“. Vím, bylo to myšleno v nadsázce (s tou budeme ještě v tomto textu pracovat), přesto ale: od roku 2015 se volby do Knesetu konaly v těchto termínech:

• duben 2015
• duben 2019
• září 2019
• březen 2020
• březen 2021

Jak patrno, „půlroční“ intervaly byly pouze dvakrát: duben – září 2019 a září 2020 – březen 2021. Pokud by se nepodařilo sestavit koalici v současné době, hrozily by další „krátké“ volby, to je pravda.

Důvodů, proč Izraelci chodí v posledních letech tak často k volbám, je bezpochyby víc. Nechám stranou důvod žertovný, že lidé „špatně“ volí, byť to, jak voliči rozdají karty má zásadní vliv na dění po volbách. Ale tuto legrácku nechme stranou, jde o vážnou věc.

Pominout nelze ani fakt, že židovská společnost je navýsost demokratická (demokracie je diskuse, diskuse je demokracie). Opět v nadsázce: tři Židé rovná se čtyři politické názory a pět politických stran.

Sionistické hnutí nebylo od svého vzniku ideově jednolité, ale zahrnovalo širší názorové spektrum. Ve snaze zahrnout všechna tato „křídla“ do reprezentativního orgánu byl preferován proporční volební systém a tato tradice se přenesla i do voleb do parlamentu Státu Izrael. K tomu přidejme nízkou uzavírací klauzuli (volební práh) pro vstup do Knesetu – původně 1 procento (!), nyní 3,25 procent. Díky takto nízké klauzuli se dostane do parlamentu víc menších stran, než kdyby byl volební práh vyšší.

Hypoteticky: kdyby Izrael akceptoval uzavírací klauzuli stejnou, jakou má řada evropských zemí včetně ČR, tedy 5 procent, pak by po březnových volbách 2021 nepůsobilo v Knesetu 13 stran a aliancí, ale pouze devět (obr. 1). Mezi ně by bylo proporčně rozděleno 22 mandátů (těch stran, které nyní v Knesetu jsou, ale při 5 % by nebyly) – a to by zase změnilo poměr sil v zákonodárném sboru.

... obr. 1/Vzhledem k uzavírací klauzuli 3,25 procent bylo do Knesetu zvoleno v  březnu 2021 třináct stran (všechny v seznamu na obrázku). Pokud byl byl zaveden volební práh pětiprocentní, při stejném výsledku by se čtyři strany označené křížem do sněmovny nedostaly: arabská aliance Joint List, pravicová New Hope, krajně levicová partaj Meretz a arabská islamistická (umírněná) a sociálně konzervativní strana Raam. (Podklad: Web Anglo-list.com)

Obecně: méně stran znamená snazší koaliční vyjednávání a menší hrozbu rozpadu koalice. A naopak. Potenciální nestabilita je tak zakódována v samotném volebním systému. S vědomím toho, že čím vyšší volební práh, tím méně demokracie. Hodnota 3,25 % je tedy výsledek relativně rozumného kompromisu – a ten není nikdy ideální.

Každé předčasné volby měly svůj konkrétní důvod (důvody), ať už „formálně technický“ (např. neschválení rozpočtu), nebo „ideový“ (např. zásadní názorový střet v záležitosti vojenské služby studentů náboženských učilišť).

Svoji roli samozřejmě hraje i „lidský faktor“. Na prvním místě skutečnost, že stávající premiér čelí trestnímu stíhání. To je jeden z důvodů toho, proč místo stabilní pravicové koalice, která by odpovídala vůli voličů*) a měla pohodlnou nadpoloviční většinu, vzniká v těchto dnech a hodinách koaliční hybrid, který odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová v diskusi na webu Asociace pro mezinárodní otázky 1. dubna 2021 charakterizovala slovy:

• Protinetanjahuovská koalice není jednotná, ale je to změť ideologicky vzdálených stran. Myslet si, že bude funkční, je do značné míry naivní.

*) Po volbách v březnu 2021 obsadily pravicové strany ve 120členném Knesetu 72 mandátů, střed a levice 38 a rabské strany 10.

Lze jistě namítnou, že kdyby Netanjahu odešel, problém s vytvořením pravicové koalice by zmizel. Je tu ale silný protiargument: co vůle voličů? Izraelci před volbami konanými 23. března 2021 dobře věděli o problémech šéfa Likudu Netanjahua. A jako volby dopadly?

• Nejvíce hlasů obdržel Likud … 1 066 892
• Na druhém místě skončila strana Yeš Atid, hlavní opoziční protinetanjahuovská strana; obdržela … 614 112 hlasů;
• Likud získal tedy 1,74krát víc hlasů než Yeš Atid.

Ptejme se. Vůle voličů Likudu nemá svoji hodnotu? Už neplatí Vox Populi, Vox Dei? Nebo se zaklínáme hlasem lidu pouze tehdy, když se to hodí? Nemá snad Netanjahu s ohledem na počet získaných hlasů v porovnaní s počtem hlasů pro Lapida (Yeš Atid) závazek vůči svým voličům?

Jsem si vědom, že v tomto okamžiku jsem se dostal nad rámec odpovědi panu Mahovskému. Vraťme se tedy zpět.

Pokud se v Izraeli konají často předčasné volby, je to proto, že se nepodařilo v zákonném termínu a zákonem stanoveným způsobem sestavit většinovou koalici. To má své důvody systémové, technické, názorové a personální. Všech jsem se dotkl výše.