Odpověď blogerovi Liboru Čermákovi

Pan Libor Čermák se nás ve svém článku z 20. prosince („Zásadně vyjmenovávám třináct planet sluneční soustavy. Propadl bych také u dětí?“) na něco ptá, ale diskusi neotevře. Jak mu tedy máme odpovědět?

Anebo o odpověď nestojí?

Jedna z jeho otázek zní: „Závěrem bych se vás ještě zeptal, zda si také myslíte, že když někdo nemá ty správné astronomické znalosti, tak je to samozřejmě asi zcela zásadní problém pro výkon funkce prezidenta republiky?“

Zásadní problém pro výkon funkce prezidenta to nepředstavuje, nicméně Andrej Babiš by si jistě zvýšil renomé, kdyby vyjmenoval alespoň osm planet; oněch pět trpasličích by mu jistě žáci rádi odpustili. Možná by si neuřízl ostudu ani v případě, kdyby na některou z těch osmi zapomněl – a s žáky by je nějak dali dohromady. Problém je v něčem jiném: že mezi planety zapletl i Lunu, tedy měsíc naší matičky Země, a svoje „znalosti“ dovršil tím, že přidal i Slunce.

Nejde totiž o to, jestli právě tyto znalosti prezident republiky k výkonu svého úřadu nutně potřebuje (je lepší, když v rámci dobrého všeobecného přehledu tyto znalosti má), ale o něco trochu jiného. Kdyby žák při zkoušení na otázku „vyjmenuj planety Sluneční soustavy“ odpověděl tak jako Andrej Babiš, pravděpodobně by se vrátil do lavice s nedostatečnou, případně by z milosti dostal čtyři minus.

Pro přemýšlivé žáky byly Babišovy (ne)znalosti demotivující.

Mohli by totiž uvažovat takto: Já si mohu kvůli neznalosti planet zkazit známku na vysvědčení (což je vizitka toho, jak plním školní povinnosti), zatímco tady ten pán v bílém roláku si sice plete Slunce a Měsíc s planetami, ale dotáhl to hodně vysoko jak v oblasti byznysu, tak v politice. A v naší třídě byl proto, že má v úmyslu být prezidentem této země. K čemu mi pak znalost planet vlastně je?

To je jeden aspekt věci.

Přidám další. Měl jsem představu, jak by věci znalý Babiš mohl odpovědět. Vyjmenoval by planety v tom pořadí, jak jsme se je učili ve škole my (jsme zhruba stejně staří, já o dva roky mladší), to znamená Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto a podotkl by něco v tom smyslu, že naše generace musela znát těchto devět, ovšem dnes už se Pluto mezi ně nepočítá. Tím by bezpochyby získal kladný bod. Ale takto?

Libor Čermák se zařadil mezi tu část veřejnosti, která se snaží Babišovo vědomostní selhání omluvit, relativizovat. Obhájit neobhajitelné. Občas je zapotřebí říci, že císař je nahý, je-li opravdu nahý. V této souvislosti je nutné připomenout, že podobně jako v případě planet propadl anebo „prolezl s odřeným a ušima“ Andrej Babiš i při odpovědích na další položené otázky – nešlo přitom o žádné chytáky, ale o zásadní témata patřící k všeobecnému přehledu každého občana České republiky: Kolik žaludků má kráva a jak se jmenují, Jaroslav Hašek a jeho Švejk, významná díla Karla Čapka, nápis „na oponě“ Národního divadla (ano, otázka byla špatně položena, jde o nápis nad oponou, proto Babišovu odpověď v tomto případě mezi nedostatečné nezařazuji).

Když jsem si znovu pustil ono video, dodatečně jsem si uvědomil, že v jistých okamžicích zírají žáci na toho pána v bílém roláku jako na někoho z jiné planety. I když, kdoví, jestli vlastně planety.

Andreji Babišovi budiž přičteno k dobru, že se z debaklu poučil a po zhruba šedesáti letech se rozhodl seznámit se během víkendu se stěžejním dílem Jaroslava Haška.

Teď ještě aby se poučil i bloger Libor Čermák. Pakliže se čtenářů na něco ptá, nebylo by od věci otevřít diskusi.