Obrana před terorem není apartheid

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir věru není mým šálkem čaje. Vadí mi jeho kahanistická minulost (angažmá v později zakázané extremistické partaji Kach) i některá jeho vyjádření v současnosti.

Málo platné, člověk, který si doma pověsil portrét teroristy, jehož rukou byly zavražděny tři desítky nevinných muslimů (1994 v hebronské Jeskyni patriarchů), příliš důvěry nevzbuzuje. Osobně si myslím, že Ben Gvir se nikdy neměl stát ministrem zodpovědným za jeden z klíčových resortů z hlediska izraelské bezpečnosti, ale cesty demokracie, jak patrno, jsou i v Izraeli nevyzpytatelné.

To ale neznamená, že když Ben Gvir řekne pravdu, budu se tvářit, že jsem právě ohluchl, anebo že budu dokonce tvrdit, že slyším lež.

Nejnovější rádoby skandál, kterým se dokonce zabýval i americký State Department a který se týká jednoho ministrova televizního vyjádření, ve skutečnosti žádným skandálem není a už vůbec ne důkazem, že Izrael je státem apartheidu, jak to celé interpretují jeho úhlavní nepřátelé, v první řadě aktivisté z hnutí BDS.

A co že se stalo tak hrozného? Ministr Ben Gvir ve vášnivé debatě (týkající se bezpečnosti na silnicích a souvisejících opatření včetně kontrolních stanovišť) ve vysílání televize Channel 12 řekl: „Moje právo, právo mé ženy, právo mých dětí cestovat po silnicích Judeje a Samaří je důležitější, než právo Arabů na (volný) pohyb. Je mi líto, Mohamede (oslovil přítomného novináře M. Magadliho), ale taková je realita. Tohle je pravda. Moje právo na život má přednost.“

Možná to nebylo nejšťastněji formulováno, ale tváří v tvář arabskému teroru páchanému na silnicích Judeje a Samaří (Západního břehu, pokud by někdo nerozuměl) je ministrovo poselství jasné a nerozumí mu jen ten, kdo mu rozumět nechce. Jednoduše: právo Židů vyjet autem ze svého domova a bezpečně se do něj vrátit je důležitější než právo Arabů pohybovat se svobodně po oblasti, což pro teroristy mezi nimi znamená také větší svobodu vraždit Židy. Jinak a drsně řečeno, nemají-li Židé po odjezdu autem ze svého domu skončit v márnici, je nutné zavést na judských a samařských silnicích patřičná bezpečnostní a kontrolní opatření. Bez nich se počet vražedných útoků zákonitě zvýší. V tomto smyslu má tedy právo na život Židů přednost před právem na svobodný pohyb Arabů.

Hledat v tom rasismus nebo apartheid je nesmysl, jde o praktickou reakci na realitu. Nezabíjejí Židé Araby, nýbrž Arabové Židy (kromě toho, že v samotném Izraeli uvnitř zelené linie se masivně zabíjejí Arabové mezi sebou). Několik příkladů arabského teroru z poslední doby:

- 20. června … čtyři Izraelci zavražděni střelbou teroristy na čerpací stanici;

- 5. srpna … terorista zavraždil člena bezpečnostní agentury;

- 19. srpna … otec a syn zavražděni teroristou v myčce aut;

- 21. srpna … před zraky své šestileté dcery byla na silnici č. 60 zavražděna teroristou při jízdě autem 40letá maminka;

Zajímalo by mě, jaká opatření by v podobné situaci přijali všichni kritici Ben Gvirova vyjádření, včetně Američanů, kdyby byli postaveni před stejnou situaci a zodpovídali by za bezpečnost svých obyvatel v oblasti, v níž bují teror. Vrátil jsem se před několika dny z Egypta, kde jsou na silnicích také preventivně rozesety check-pointy; i ty svým způsobem omezují plynulost dopravy, ale člověk obeznámený s tamní realitou se nad tím nikterak nepohoršuje. Jistě, v Egyptě se dopravní omezení na kontrolních bodech týká všech, jinak to ani řešit nelze. V Judeji a Samaří je situace jiná. Má-li být chráněno židovského právo na život, musí být přijata taková opatření, která nebudou konformní pro tu komunitu, z níž se teroristé rekrutují a jejíž autonomní vládou jsou přímo i nepřímo podporováni.

V případě Ben Gvira se z jeho výroku udělalo obludné politikum. Všichni ti, kdo se proti němu kriticky vymezili, ochotně přehlédli větu o tom, že právo Židů na život má přednost před právem Arabů na svobodný pohyb (v kontextu potenciální teroristické hrozby), například Hnutí BDS tuto větu na platformě X ve videu Ben Gvirova vyjádření vystřihlo, a udělali z něj čistokrevného rasistu.

Ben Gvir na to na platformě X 24. srpna trefně zareagoval:

„Takto se šíří fake news. Včera jsem v televizním vysílání řekl, že právo Židů žít a nebýt zavražděni při teroristických útocích převažuje nad právem Arabů v Judeji a Samaří cestovat po silnicích bez bezpečnostních omezení. Proto by měla být kontrolní stanoviště umístěna na silnicích, kde dochází k pravidelnému terorismu a střelbě džihádistů na Židy.
Ale izraelská radikální levice selektivně vystřihla část mého prohlášení, a i to záměrně špatně citovala, a odstranila kontext, aby mě pomluvila, jako bych učinil rasistické prohlášení, že Židé si zaslouží více občanských práv než Arabové.
Přesně takto levice nadále rozdmýchává ve světě plameny podněcování proti izraelské vládě. Kvůli jejich cynické strategii jsme nyní svědky nárůstu protiizraelských haterů útočících na mě a na Stát Izrael.“

K tomu není co dodat. Snad jen: tentokrát má Ben Gvir naprostou pravdu a zaslouží si moji plnou podporu. Proti eskalujícímu teroru rozhodně nelze bojovat svobodou pohybu pro jeho strůjce. Tomu snad věří jen pošetilci s myšlením zdeformovaným politicko-korektní ideologií.