Není co k Vašemu článku mnohého dodat a jen vyjádřit politování nad těmi, co v naději, že veškerého zla, co někteří sami stvořili, se tak zbaví, touto podlostí vůči Václavu Havlovy !! Vždy jsem si vážil a vážím těch lidí, kteří hovoří vždy jen v dobrém o zemřelém v Naší zemi České a jen to svědčí o něčem, co tito lidé v sobě mají......!! Světská sláva polní tráva !!

Prectete si studii o VH v knize vysle na: http://www.guidemedia.cz. Poznani pravdy je obrodou ducha! Autor blogu je obycejny pisalek a sluzebnicek.

Publikace přináší též řadu pikantérií – například o filmu tajně pořízeném StB, na němž Václav Havel souloží se 13letým chlapcem, se zaručeně nikde jinde nedočtete…

Havel dramatik: několik slušných her, víc však těch průměrných až podprůměrných.

Havel disident: známý víc v zahraničí než doma. Disent u nás měl problém oslovit masy a omezoval se opravdu spíš na kavárenské plky než na burcování proti režimu. Možná to bylo způsobené i tím, že málokdo z disidentů měl vůbec nějakou představu, čím by se měl socík nahradit.

Havel politik: Nedokázal nebo nechtěl postavit komunisty mimo zákon a vytlačit je z veřejného života. Neukočíroval první vážnou krizi mezi Čechy a Slováky, která hned vedla k rozdělení státu. Jeho naivní idealismus poškodil naše hospodářství (ztráta trhů, rychlé rušení těžkého, hlavně zbrojního, průmyslu. Jeho snahy ovlivnit vnitřní politiku pomocí "hradních" stran nebyly úspěšné. Dokázal nás dobře reprezentovat ve světě, což pomohlo našemu vstupu do EU i NATO.

Havel dramatik: věc názoru

Havel disidnet: no a co? Furt lepší disent, který neumí oslovit masy, než nečinnost...

Havel politik: To je měl postavit mimo zákon sám? ČSFR nešlo zachránit. On jako vedl tu republiku sám, nebo co? Mimochodem, k útlumu zbrojního průmyslu docházelo postupně už před rokem 1989.....

Po dlouhé době vidím pod článkem v blogu JEN slušné a rozumné reakce, které lze opravdu nazvat "příspěvky" (od slova "přispět") - díky vám všem za ně.

Dle mého názoru, objektivní hodnocení VH i VK si už my nepřečteme - my si k nim vztahujeme spoustu pozitivních či negativních věcí, které se nám za jejich "panování" přihodily, ale z hlediska celkového pohledu na tuto naši dobu mohou být zcela nepodstatné.

To podstatné se může teprve stát. Příklad: pokud k nám v lednu 2015 vtrhne ISIL nebo Turci, bude divoká privatizace zbrojovek, vyprázdnění a rušení armádních výzkumáků a zbrojních skladů, zrušení všeobecné branné povinnosti... hodnoceno zcela jinak, než kdyby se zítra na zem vrátil Kristus...

Autor absurdnich dramat,VH ,se postavil do cela protikomunistickeho disentu zkratka proto, protoze zde nebylo stavkujicich delniku jako v Polsku, ani cesky Lech Walesa. Pokud se tyce prikladu toho, jak se chova ulice I kavarna k vyznamnym postavam ceskych dejin, doporucuji  precist neco o poslednich letech K. H. Borovskeho.

Tady se nevystihla jedna skutečnost, že mnozí podepsali CH77 i proto, že neexistoval jiný trochu organizovanější odpor a že tudíž chtěli něco proti režimu dělat. Mně např. bylo jedno, kdo jsou další signatáři. Důležité bylo něco dělat. Byl jsem u toho od počátku, texty jsem netvořil, zajišťoval jsem technickou stránku věci. Ani ne do dvou let však došlo i na mne

Poku lidi sdružuje stejný cíl a pokud chtějí něco dělat tak v určitých situacích mohou spolu spolupracovat i lidé, kteří by se za normální situace ani nepozdravili.

De Gaulle byl tvrdý antikomunista, ale za II.SV hodně spolupracoval s komunisty, bylo to z hlediska francouzských zájmů výhodné, stali se i ministry v jeho poválečném kabinetu, ale jak bylo jasné, že cíle se začínají opět lišit, ostře se od nich distancoval.

Prostě CH77 byl tehdy jediný možný odpor, třebaže pokusů o aktivnější "neintelektuálský" odpor bylo také několik.

Srovnávání Solidarity a CH77 je zavádějící. Západ neměl zájem o faktickou konfrontaci s komunistickými režimy, tak mu více vyhovoval typ odporu jako CH77. Nemalujme, že šlo o podporu z nějakého altruismu. 

Opět se tu mihlo jméno P. Uhla. Byli jsme spolu na Mírově ve stejné cele a znovu ve vyšetřovací vazbě za přípravu teroru, kdy šlo o udání z přípravy minometného útoku z ostrova Štvanice na tribunu na Letenské pláni. Jednalo se o nějaký druh provokace, ale tak mizerný, že to prokurátor nevzal. V případě odsouzení by šlo o dalších 10-12 let. P. Uhl se vždy choval statečně a čestně, nikdy si totalitní mocí nezadal. O čemž svědčí jeho roky v kriminále, ale ne někde v Heřmanicích jako Havel a s těmi výhodami. 

Potkal jsem více čestných lidí, kteří dokázali vzdorovat tomu systému a o kterých se dnes neví a kteří by si zasloužili alespoň ty metály, co se na Hradě rozhazují.

Proto i mne irituje nekritická oslava VH. O to více, když vím, že se staral více o svoje oslavování a plané filozofování než o praktickou vnitřní politiku.

Jako národ nemáme na to zaměňovat slova za činy.

Vážím si každého, kdo byl postižen za své přesvědčení a přesto "nepřevrátil kabát".

VH byl můj dětský hrdina, když jsem na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let poslouchal Hlas Ameriky - vzpomínám si, jak jsem obdivoval, že měl možnost být propuštěn z vězení, ale odmítl, aby nebyl zvýhodněn oproti ostatním politickým vězňům.

Později jsem si začal klást otázky a přemýšlet:

- jak je možné, že v 50.letech, kdy byli tvrdě postiženi i drobní živnostníci, syn jedné z nejbohatších prvorepublikových rodin v Praze (nebyla z Prahy komunisty vystěhována) v roce 1956 na Dobříši polemizoval s Marií Majerovou a byl postižen tak, že sice nemohl studovat filozofii, ale byl na VŠ přijat ke studiu ekonomiky dopravy,

- jak se asi dívali dělnici v pivovaru, kteří tam pracovali celý život, protože si museli vydělávat na skromné živobytí, a také okresní policejní a partajní špičky (představitelé totalitního režimu, který nedodržoval ani své vlastní zákony) na VH, který několik měsíců, po které tam pracoval (?) jezdil do práce mercedesem-výrazně lepším autem, než jaké měl ředitel pivovaru nebo okresní stranický tajemník,

- zda nemělo pár měsíců práce v pivovaru ukázat, jak je VH v ČSSR perzekvován, což udělalo jeho hrám na Západě reklamu,

- nakolik se spolu stýkali a přátelili přední disidenti a přední komunisté, kteří si obrazně, ale i doslova v Tuzexu podávali dveře, 

- jak se lišily podmínky ve vězení u prominentního odpůrce režimu, o jehož osud měli zájem představitelé západních zemí, od podmínek, jaké měl ve vězení člověk, na Západě neznámý,

- zda je pravda, co vyprávěli dělníci z ostravské fabriky, do kterých vozili vězně z Heřmanic, a to, že prominentní političtí vězni nepracují (výjimkou prý byl pan Dienstbier) a stěžují si, že nemají na celách barevné TV,

- zda VH si svůj postoj sám účelově nezvolil - angažovat se v KSČ nemohl, v emigraci by se jako spisovatel nejspíše neprosadil, ale jako představitel a později vůdce opozice s kontakty na Západě byl v Praze "pan Někdo"..

Nejen Charta 77, ale jeho prospevek na Sjezdu spisovatelu v Dobrisi v roce 1956 !!!!! stoji za zminku. Bohuzel nemam jeho zneni. Ale bylo to velice odvazne na padesata leta. 

Bohuzel se o tom moc nevi.

KARMA pane Stejskale

Tak řekněme si na rovinu, že to letiště si Havel zaslouží. Jestli si to letiště zaslouží Havla, jest otázkou.

Václav Havel si zejména zaslouží klid a pokoj jeho duši. Až skončí stávající hysterie jeho glorifikování a bude objektivně popsán jeho život, jeho politická činnost se všemi skutečnými klady a zápory, pak můžeme "posuzovat", pak si můžeme vytvářet názor, zda si zaslouží letiště on, nebo letiště jeho.

No jo, pražák, tím se to vysvětluje. Mohu Vás ujistit, že minimálně 90 procent obyvatel netuší, kdy VH zemřel, natož aby si pamatoval něco jiného než neskutečný mediální humbuk. Jako "za Brežněva".