O jednom rozdílu

Píšeme-li o hrůzných praktikách chování k lidským bytostem, které jsou uplatňovány v některých státech a souvisejí s islámem, někteří čtenáři rádi připomenou, že i v Bibli čteme o drakonických trestech za rozličná provinění.

V Bibli, jmenovitě ve Starém zákoně.

Nedávno jsme si mohli přečíst takové připomenutí na Neviditelném psu, kde pan J. Brei v diskusi napsal (1. 9. 2021):

• No, ona Tóra (prvních pět knih Bible) také vždy není čtením pro útlocitné duše. Nařizuje například usekávat ženám ruce (Devárím/5. Mojžíšova 25:11.12). Když manžel žárlí, musí se žena podvolit potupnému pití vody s prachem z podlahy, (Bemidbar/4. Mojžíšova 5:12-31). Nařizuje upálit mladou dívku za to, že podlehla své zamilovanosti (Vajjikrá/3. Mojžíšova 21:9). Jiné nařizuje kamenovat (Devárím/5. Mojžíšova 22:21).

Má pan Brei pravdu? Odpověď zní: Ano.

Ve Starém zákoně, jmenovitě v Mojžíšových knihách, najdeme bezpočet přísných, krutých, z našeho pohledu nelidských trestů. Zastavme se u tří nejdrsnějších, které pisatel zmiňuje, aniž bychom je komentovali; ustanovení jsou vypovídající samy o sobě.

USEKNUTÍ RUKY

V 5. knize Mojžíšově (kapitola 25, verše 11 a 12) čteme toto:

• Když se muži budou spolu rvát jeden s druhým a přistoupí žena jednoho, aby vyrvala svého muže z rukou toho, který ho bije, a vztáhne ruku a uchopí ho za ohanbí, bez slitování jí utneš ruku.

UPÁLENÍ DÍVKY

Je obsaženo v 9. verši 21. kapitoly 3. knihy Mojžíšovy:

• Když se dcera některého kněze znesvětí smilstvem, znesvětila svého otce; bude upálena.

KAMENOVÁNÍ ŽENY

V tomto ustanovení jde o řešení situace, kdy novomanžel po svatební svatební noci přijde s tvrzením, že jeho vyvolená nebyla panna. Pokud se zjistí, že je to pravda, Bible popisuje, co s tím (5. kniha Mojžíšova, 22. kapitola, verše 20 a 21):

• Jestliže však byla ta řeč pravdivá a u té dívky nebylo shledáno, že je panna, tedy vyvedou dívku ke vchodu do domu jejího otce, mužové jejího města ji ukamenují a zemře, neboť tím, že smilnila v domě svého otce, dopustila se v Izraeli hanebnosti. Tak odstraníš zlo ze svého středu.

Tolik tři citáty ze Starého zákona.

A teď střih a otázka ze současnosti. Kolik takových případů bylo hlášeno z Izraele od jeho vzniku v roce 1948? ANI JEDEN! Důvod je zřejmý. Ačkoliv je Izrael státem židovským, je také státem demokratickým. Drakonická ustanovení Mojžíšova zákona nejsou součástí jeho právního řádu. Tedy žádné sekání končetin, upalování, kamenování apod.

A o to jde.

Jedna věc jsou starověké či středověké „paragrafy“ toho či onoho náboženství, jiná věc jejich aplikace v trestněprávní praxi současných států.

Kdyby v žádné islámské zemi neexistovala možnost odsuzovat lidi k takovým druhům trestů, které jsou v rozporu s Všeobecnou deklarací lidských práv, neměla by západní společnost s islámem takový problém (neříkám, že žádný, nejde jen o tresty, ale i jiné aspekty života). Námitka, že nelze jinak, neb systém šaría takové tresty prostě obsahuje, neobstojí tváří v tvář příkladu Izraele. Mojžíšův zákon také obsahuje tresty jako amputace končetin, upalování a kamenování – a přesto žádný takový trest v židovském státě neexistuje.