Nový pohled na Kumrán

Řekne-li se Kumrán, pak si asi každý spojí toto místo v Judeji u Mrtvého moře s nálezem starověkých svitků. Obsahují především texty biblické a apokryfní, jakož i spisy vážící se k esejskému společenství.

A právě s touto židovskou náboženskou komunitou si mnozí Kumrán také spojí; spolu se zmíněnými rukopisnými svitky. Vlastně jde o spojité nádoby.

O životě esejců je toho poměrně hodně známo, některé nejasnosti však zůstávají. Všímá si jich ve své studii Daniel Vainstub z Ben Gurionovy univerzity v Negevu nacházející se v izraelské Beerševě. Výsledky svého zkoumání shrnul v článku „The Covenant Renewal Ceremony as the Main Function of Qumran“ (obr. 1), který vyšel v časopise Religions; ten je součástí basilejského vědeckého vydavatelství MDPI (Multidisciplinary Digital Publishing Institute).

... obr. 1/Zdroj: Web Mdpi.com

Daniel Vainstub se zabýval třeti zásadními otázkami:

• Proč archeologové našli v oblasti Kumránu pouze pozůstatky veřejných budov a nikoli soukromých obydlí?
• Jak lze vysvětlit nález tisíců hliněných nádob na místě, kde žily řádově jen desítky obyvatel?
• A proč v té lokalitě existovalo tak velké množství židovských rituálních lázní mikve, včetně velkorozměrových, když místním by stačil nižší počet menších?

Vainstub došel k názoru, že velké množství lidí se shromáždilo v Kumránu vždy jednou za rok. To se tam setkali esejci ze všech komunit Země izraelské u příležitosti náboženské ceremonie „obnovení smlouvy“ (lidu s Bohem).

Vzorem pro tuto ceremonii byl podle Vainstuba obřad popsaný v 27. a 28. kapitole biblické knihy Deuteronomium. Ve zkratce vysvětleno: podle Mojžíšova příkazu daného lidu Izraele při cestě z egyptského otroctví do Zaslíbené země mělo být na jejích dvou horách – Garizim a Ébal – pronášeno a) požehnání pro ty, kdo dodržovali Boží Zákon (na jižní hoře Garizim), b) zlořečení vůči těm, kdo Zákona poslušni nebyli (na severní hoře Ébal).

A jak Daniel Vainstub došel k závěru, že v Kumránu se konal podobný duchovní „celonárodní“ esejský obřad?

K tomu si musíme nejprve říci, co je to geniza a Káhirská geniza.

Geniza.  Na webu Židovského muzea v Praze najdeme toto vysvětlení:

• Podle talmudického zákona musí být již neužívaná svatá Písma, která obsahují Boží jméno, odložena na bezpečné místo, kde jsou chráněna před znesvěcením a ponechána přirozenému zániku. Totéž se týká i dalších textů náboženských, ale i světských, psaných hebrejsky či hebrejským písmem. Akt i místo uložení se nazývá geniza.

Geniza je tedy úložiště výše uvedeného.

Káhirská geniza.  Je to úložiště káhirské Ben Ezrovy synagogy. Po svém objevení na konci 19. století vydalo doslova poklady: na 400 tisíc rukopisných textů, z nichž ty nejstarší pocházejí z 5. století před Kristem.

Jsou mezi nimi i části tzv. Damašského dokumentu, který popisuje názory a život komunity, která byla ztotožněna s kumránskými esejci – poté, co fragmenty téhož Damašského dokumentu byly nalezeny v kumránských jeskyních (spolu s ostatními svitky zmíněnými výše).

A teď můžeme dát slovo Danielu Vainstubovi. Ten uvádí, že popis esejského obřadu (obnovení smlouvy) v Damašském dokumentu obsahuje dva údaje, které mají pro jeho teorii zásadní význam:

• Všichni obyvatelé táborů (ve smyslu obyvatelé každého společenství) se shromáždí třetího měsíce a proklejí každého, kdo se odchýlil napravo (nebo nalevo) od Zákona.

Z toho Vainstub dovodil, že a) shromáždění se konalo v konkrétním čase (3. měsíc = Sivan, na který připadá Šavuot, svátek darování Zákona); b) všichni esejci ze všech komunit (táborů) byli svoláni na jedno místo, do Kumránu.

Kromě toho Vainstub nevylučuje, že Kumrán byl zřízen právě za tímto účelem: jako místo každoročního velkého shromáždění všech členů společenství, na němž se konal obřad obnovení smlouvy věřících s Bohem.

Další Vainstubův závěr. Je možné, že svitky nalezené v kumránských jeskyních (první v druhé polovině 40. let XX. století) nemusely nutně pocházet z Kumránu (nebo ne všechny), ale mohly tam být přineseny esejci z komunit rozsetých v dalších částech Země izraelské.

Vainstub soudí, že několik desítek místních obyvatel Kumránu hostilo stovky účastníků onoho náboženského shromáždění čítajícího stovky věřících – a tomu odpovídají i výsledky archeologického průzkumu. Naddimenzované rozměry a počty (mikve, hliněné nádoby), velké shromaždiště, zásobovací prostory, prázdná jižní esplanáda.

Může mít Daniel Vainstub pravdu?

... obr. 2/Pohled na kumránské jeskyně. (Zdroj: Pixabay.com)

... obr. 3/Mapa Země izraelské (Stát Izrael a Teritoria) a na ní orientační poloha Kumránu. (Zdroj: Web Freevectormaps.com, volná licence s povinnou atribucí: https://freevectormaps.com/israel/IL-EPS-02-0003?ref=atr)