Norsko pomohlo vyřešit finanční krizi mezi Izraelem a Palestinskoarabskou samosprávou

Agrese Hamasu proti Izraeli ze 7. října 2023 a návazná obranná válka proti terorismu vedená Izraelem v Pásmu Gazy zasáhla do bezpočtu oblastí života nejen izraelské společnosti.

Jednou z nich jsou i finanční toky mezi Izraelem a Palestinskoarabskou autonomií (PAA). Ty upravuje tzv. Pařížský protokol z roku 1994, který je součástí Dohod z Oslo. V principu jde (mimo jiné) o to, že cla a daně z importu z třetích zemí určeného pro PAA vybírá Izrael a po odečtení příslušných poplatků je poukazuje na účty autonomie. Tyto peníze představují podstatnou část příjmové stránky rozpočtu PAA (cca 65 procent).

Zde uvedu: kdyby PAA fungovala v souladu s duchem a literou Osloských dohod, to znamená důsledně se zřekla terorismu a stejně důsledně proti němu bojovala, z morálního hlediska by problém s převodem peněz nebyl. Obrovským dilematem pro izraelskou stranu je skutečnost, že část těchto peněz používá samospráva na financování teroru formou vyplácení tučných měsíčních odměn jeho uvězněným aktérům, případně rodinám po zlikvidovaných teroristech (prostřednictvím „Fondu mučedníků“ PAA). Této hanebnosti učinil přítrž až zákon přijatý parlamentem v Jeruzalémě v červenci 2018, který umožňuje peníze, které v uplynulém ročním období PAA do tohoto fondu vložila, strhnout z částky vybrané pro samosprávu v období aktuálním, a to každý měsíc jednu dvanáctinu dané částky.

Prostředky to nejsou malé. Jenom pro představu. Podle zjištění Národního úřadu pro boj proti financování terorismu při izraelském ministerstvu obrany dala samospráva do fondu v roce 2019 517,4 mil nových izraelských šekelů (NIS) a o rok později 597 mil NIS. O tuto druhou částku byla v roce 2021 v souhrnu snížena platba z vybraných cel a daní určených PAA. (Obdobnou legislativu mají i ve Spojených státech, tzv. Taylor Force Act, který po schválení v obou komorách Kongresu podepsal prezident Trump v březnu 2018. Týká se pozastavení americké pomoci PAA, pokud ta bude finančně podporovat teroristy a jejich rodiny. Tuto pomoc ovšem Bidenova administrativa v roce 2021 obnovila, aniž by se na podpoře teroristů a jejich rodin ze strany PAA cokoli změnilo.)

Nový problém se objevil po 7. říjnu 2023. PAA, připomínám, že jde o vládu Fatahu na Západním břehu, dosud transferovala část peněz vybraných Izraelem do Pásma Gazy pro zajištění fungování služeb a zaměstnaneckých platů. Od vypuknutí války izraelská vláda peníze, které PAA přesouvala do Pásma Gazy (cca jedna čtvrtina celkové měsíční částky), zablokovala s odůvodněním, že by se mohly dostat do rukou Hamasu. A finančně podporovat někoho, kdo vraždí, znásilňuje, mučí a unáší občany Izraele je pro vládu v Jeruzalémě absolutně nepřijatelné. Vedení PAA si ovšem zahrálo „na hrdinu“ a v reakci na izraelský krok furiantsky odmítlo všechny peníze z izraelského výběru, což by v konečném důsledku vedlo ke kolapsu samosprávy. Něco takového by ovšem nikomu a ničemu neprospělo a nastalou situaci bylo nutné řešit. Ve věci se angažovalo Norsko a výsledkem je, že Izraelem blokované peníze pro Pásmo Gazy budou uloženy na účtech v Norsku, které je nesmí přesunout PAA, pakliže k tomu nebude dán souhlas izraelské strany. Pokud by bylo toto ujednání porušeno, zadrží Izrael všechny vybrané prostředky určené PAA. S tímto „dočasným“ ujednáním nakonec souhlasila i PAA, neboť pochopila, že jiné řešení je sotva možné a zůstat bez podstatné části prostředků prostě nemůže. (Přitom šlo v zásadě o pouhou kosmetickou modifikaci původního izraelského návrhu, pouze zadržená částka nezůstane v Izraeli, ale přesune se do Norska.)

Tento málo známý „kamínek“ z pestré mozaiky blízkovýchodního dění, potažmo z konfliktu mezi Izraelem a reprezentací palestinských Arabů vládnoucích na Západním břehu, ukazuje na komplikovanost situace a na to, jak extrémně obtížné je s palestinskoarabskou stranou, myšleno s tou tzv. umírněnou, na něčem smysluplném se domluvit. Například výše popsaná záležitost byla z principu naprosto zbytečná, kdyby se její aktéři na arabské straně do poslední chvíle nedrželi zásady „bližší košile (Hamas) než kabát (Izrael)“.

OSOBNÍ SLOVO AUTORA. Palestinskoarabská autonomie, je produktem mírových dohod z Oslo, které ovšem mír ani po třech dekádách nepřinesly a přinést nemohly. Důvodů je víc. Ten klíčový: PAA nedodržela základní podmínku celého procesu, totiž závazek, že Palestinská osvobozenecká organizace PLO, kterou Izrael uznal jako „zástupce palestinského lidu“, končí s terorem. Šéf PLO Jásir Arafat sdělil v září 1993 (v tzv. dopisech o vzájemném uznání), že „PLO se zříká použití terorismu a jiných násilných činů a převezme odpovědnost za všechny složky a personál PLO, aby zajistila jejich dodržování, zabránila porušování a potrestala porušitele“. Teprve tento závazek umožnil Izraeli, aby vstoupil do jednání s dosud teroristickou PLO; bohužel jde o závazek, který nebyl palestinskoarabskou stranou nikdy dodržen. A zde hledejme prapříčinu současné situace připomínající všechno jiné, jen ne mírové soužití.

?

Volně zpracováno podle následujících zdrojů:

https://www.timesofisrael.com/ending-standoff-norway-accepts-israeli-framework-for-transferring-tax-revenues-to-pa/

https://www.regjeringen.no/en/aktuelt/norway-assists-in-scheme-for-crucial-financial-transfers-from-israel-to-palestine/id3025994/

https://www.businessinfo.cz/navody/palestina-souhrnna-teritorialni-informace/2/#2.4

https://www.jpost.com/breaking-news/political-security-cabinet-approves-freezing-pa-terror-funds-673510

https://www.jpost.com/arab-israeli-conflict/historic-anti-pay-for-slay-bill-passes-into-law-561378

https://www.state.gov/the-united-states-restores-assistance-for-the-palestinians/

https://www.jewishvirtuallibrary.org/israel-palestinian-letters-of-mutual-recognition-september-1993