Nevěřil jsem svým očím

Blogeři na iDNES mohou publikovat omezený počet článků v rozmezí 24 hodin. Proto někdy nezbývá než v jednom článku psát o více navzájem nesouvisejících tématech.

/1 KOLEGYNĚ V TV

Nestává se často, aby člověk v roli televizního diváka poznal na obrazovce známou tvář z blogerské komunity. V pondělí 22/4 se mi to poštěstilo – a bylo to příjemné osvěžení svátečního odpoledne, byť zcela náhodné.

Mezi oblíbené pořady mé ženy patří Česká tajenka na TV Barrandov. Vlastu Korce a jeho hosty sledovala také dnes, já jsem byl v jiné místnosti na PC, a když jsem s ní šel do obýváku cosi konzultovat, upoutala mě svojí atraktivní vizáží jedna ze soutěžících.

Jako by z oka vypadla kolegyni Libuši Palkové. Foto na blogu a tvář na obraze si byly tak podobné, že to nemohl být nikdo jiný. K tomu v titulcích křestní jméno: Libuše. Protože jsem nestihl začátek soutěže, zapátral jsem v archivu televize a vskutku: podle toho, jak se Libuše představila jsem nabyl jistoty, že je to ona. Libuše Palková v televizi! Přál jsem jí vítězství, vedla si skvěle, dostala se až do finále – a jak už to bývá, finálový duel ve sportu i zde má jen jednoho vítěze. Libuši to tentokrát nevyšlo, ale i tak si zaslouží gratulaci a uznání. Já sám bych v takovémto typu soutěže shořel jak vyschlý staroegyptský papyrus.

Uznejte sami, milí kolegové: kdo z nás kdy byl v celoplošné televizi?!

2/OMLUVA NA SRÍ LANKU

Nyní vážnější téma. Hodně jsem v uplynulých hodinách přemýšlel o tom, co se stalo na Srí Lance. Když jsem se vymanil z nejhoršího, položil jsem si otázku: co dělaly tamní tajné služby, že na tak masivní a hlavně koordinovaný atak nepřišly, že nic neodhalily? Není to důkaz o totálním selhání?

Je, ale nikoli srílanské bezpečnosti, ale politiků. Nevěřil jsem svým očím, když jsem si v pondělí (22/4) na Lidovkách i jinde přečetl:

• Mluvčí (srílanské vlády – LS) v pondělí (22/4) řekl, že velitel národní rozvědky napsal 9. dubna dopis, který obsahoval jména členů jedné teroristické organizace. „Premiér nebyl o těchto zjištěních informován. Toto je jediná země, kde premiér svolá bezpečnostní radu, ale ta se nesejde. Navzdory odhalením o hrozbě jsme ty útoky nedokázali odvrátit. Nesnažíme se vyhnout odpovědnosti, ale to jsou fakta,“ řekl mluvčí.

Prvním šokem bylo to, co se o Velikonocích stalo, druhým toto přiznání. Na jiném místě citují naše servery britská média, že srílanský prezident a premiér se – lidově řečeno – moc nemusejí. Netvrdím, že kdyby měli korektní vztah, jak se na politické profesionály sluší, k tragédii by nedošlo. To už dnes nikdo nezjistí. Zůstává ale podezření, že zodpovědné persony na Srí Lance neudělaly maximum toho, co se udělat mělo. Což je vzhledem k počtu obětí neodpustitelné. Mně nezbylo nic jiného, než se za kacířské myšlenky na adresu srílanských bezpečnostních služeb v duchu (i tímto) omluvit.

/3 DVA VOLODYMYROVÉ

Izraelská média jsou toho plná: bude-li Volodymyr Zelenskyj potvrzen jako zvolená hlava státu, což už je jisté, stane se Ukrajina první zemí mimo Izrael, která bude mít prezidenta a premiéra židovského původu. Nutno připomenout, že šéfem ukrajinské vlády je Volodymyr Hrojsman – rovněž židovského původu.

V souvislosti se Zelenského úspěchem mě jsem si připomněl nedávné vítězství Zuzany Čaputové. Tu někteří – a nepřehlédnutelně jmenovitě Institut Václava Klause – vyplísnili za to, že nemá politickou zkušenost. Teď k témuž došlo na Ukrajině: prezidentem země – při vší úctě: z geopolitického pohledu důležitější než SR a ČR dohromady – se stal muž, který je na tom stejně jako Zuzana Čaputová. V době, kdy jsem psal teto text (velikonoční pondělí před šestou večer SELČ) se IVK k Zelenskému ještě nevyjádřil – a rád se nechám „překvapit“, co se na toto téma dočteme. Ono je to totiž tak: zdrcující, až dehonestující kritikou zvolené osobnosti, ať chceme nebo nechceme, zpochybňujeme politický úsudek voličů. Ne že bychom na to neměli právo či ke kritice nebyl mnohdy důvod, ale … že by takové množství voličů, na Slovensku i na Ukrajině, patřilo do kategorie hlupáků? Není to tak trochu zpochybňování samotných základů demokracie?