Na pozadí výpadu K. Trčálka proti R. Jochovi: Reakce Radky K.

Konzervativní politický analytik Roman Joch se v Lidových novinách vyjádřil kriticky k textu písně Johna Lennona „Imagine“ - a zle to na blogu iDNES schytal. Na paškál si ho vzal Karel Trčálek.

Poté, co jsem se Romana Jocha zastal, ozvala se Radka Kielbergerová („Dehonestace třetích osob v prostoru plného Makrel a schovaných spravedlivých jochitů“/12. 10. 2021). Ve svém článku přiznává, že je s Karlem Trčálkem ve shodě. To uvádím pouze proto, abychom věděli kdo je kdo: na jedné straně polemiky stojí Trčálek a Radka (dámu nechci označovat příjmením), na opačném pólu Joch a Stejskal.

Chtěl bych Radce sdělit především toto: vytváření dojmu, že Roman Joch někoho „žene do bitev“ (přesněji: jiné v patosu a sám k tomu není připraven – jak to Radka ví? Protože to tvrdí Trčálek?) a vytváření obrazu Romana Jocha jako div ne fanatického militaristy, který si ve válčení snad libuje, není fér. Je to lež.

Roman Joch v LN napsal, a nepřehlédl to ani Karel Trčálek, že „válka je sice zlo, ano, ale není tím nejhorším zlem“. Tím je podle jeho přesvědčení dobrovolná rezignace na svobodu bez boje, což má za následek, že se svobodní lidé stanou otroky. Nejsou ta slova hodná hlubokého zamyšlení? Nemá nakonec Roman Joch pravdu?

Joch varuje před zlem pacifismu. Použil fiktivní příklad. Stručně: Kdyby se v roce 1940 mírumilovní lidé řídili radou Johna Lennona, Hitler by v době napsání textu písně „Imagine“ mohl žít, bylo by mu 82 let a spokojeně by se díval na svou Evropu, která by byla jedním velkým koncentračním táborem a jedním velkým hřbitovem.

K tomu dodám: nebylo tomu tak proto, že lidé, byť by sebevíc prahli po míru, byli ochotni jít do „zla“ jménem válka – bez tohoto „zla“ nebylo by vítězství na skutečným Zlem, které zosobňuje postava německého nacistického vůdce.

Vzpomněl jsem si na květen 1948. Byl vyhlášen nezávislý Stát Izrael, který se ve své Deklaraci nezávislosti přihlásil k tomu, po čem později volal Lennon. Svým nepřátelům nabídl mír. Nebylo mu (Izraeli) to však nic platné. Vzápětí byl těmito nepřáteli napaden – a co zbývalo? Kdyby se Židé řídili heslem „válka je vůl“, izraelský stát by neexistoval.

Kdyby se všichni Čechoslováci v letech 1939-1945 řídili stejným heslem, Československo by se stěží zařadilo mezi vítězné spojence protihitlerovské koalice.

Podobných příkladů najdeme v historii bezpočet.

Přesně to má podle mého soudu na mysli Roman Joch, když píše, že „někdy je nutné zabíjet, riskovat při tom svůj život a případně i umřít, aby statisíce a miliony nevinných mohly žít ve svobodě“.

I samotný John Lennon mohl napsat píseň „Imagine“ také proto, že jiní byli ochotni jít do války a bojovat proti Zlu, které ohrožovalo svobodu jeho vlasti.

Z tohoto úhlu pohledu se jeví Roman Joch jako realista, který stojí oběma nohama na zemi.

A Radka? Napsala: „ … představ si ten svět, který neovlivňují války a nedějí se věci ve jménu války a kdy ve jménu války zbytečně neumírají ti, co s ní nechtějí mít nic společného. Je to sen snílkův, ale já věřím, že to tak jednou bude.“

Ne, Radko, nebude. Nikdy to tak nebude. Protože zlo bude s námi pořád, do konce věků, a my mu budeme nuceni čelit. V krajním případě válkou, v lepším přípravou na ni (svobodný svět musí být silný, disponovat odstrašujícím potenciálem, který všechny případné novodobě Hitlery odradí od agrese).

Text písně „Imagine“ nabízí čistou iluzi, utopii. Představte si, zpívá Lennon, že nejsou žádné země, není pro co zabíjet ani umírat; představte si, že všichni lidé žijí život v míru. Představte si, žádné vlastnictví, žádný důvod pro hrabivost či hlad, bratrství všech lidí. Představte si, že všichni lidé sdílejí celý svět.

Radka píše: „Karel Trčálek není chorý. (Souhlasím – LS.) Stejně jako nebyl chorý John Lennon, když slova napsal, a když dokonce věděl, že nemají mít žádné tóny muzikantské ekvilibristiky, ale že sem patří velmi prostý nápěv, kde mají mít slova prim.

I zde souhlas, pokud jde o nápěv. Říká se, že v jednoduchosti je genialita. Už jen akordy na začátku písně: C dur/C7maj/F. Hudba nás pak drží v napětí od začátku do konce.

A slova, který mají hrát prim?

Na překladatelském webu Písněčesky.cz jsem našel pozoruhodný průvodní text. Mnohé odhaluje:

• Je zajímavé, jak moc se dokážou lišit ideály od skutečnosti.  John Lennon sám přiznal, že Imagine je ve skutečnosti komunistickým manifestem. Ano, čtete správně. John Lennon se dokonce v rozhovoru pro časopis Rolling Stones sám podivil nad tím, jak je poselství této písně všeobecně akceptováno, když je zabaleno do sladkého obalu.

Roman Joch správně odhalil, že Lennonův text v písni „Imagine“ je „jedním z nejdestruktivnějších manifestů posledního půlstoletí.“ A pokračoval: „Je nebezpečnější o to více, že pro duše idealistů s hodným srdcem, leč nedovzdělaným mozkem je velice svůdný. Větší škody vždy napáchá vlk v rouše beránčím než vlk v rouše vlčím.“

Ctím Radku jako ženu, leč zde jsem nucen konstatovat, že spolkla Lennonovu návnadu i s navijákem. Bez ohledu na to, kolik lidí si dnes brouká „Imagine“ a kolik lidí si bude za padesát let „broukat“ slova Romana Jocha. Možná nikdo. To ale nic nemění na tom, že pravdu, pokud jde o poselství „Imagine“, má Roman Joch, nikoli její autor.

Ve světle toho poznání se jeví Trčálkův výpad, s nímž Radka k mému údivu zjevně nemá problém, totiž že Roman Joch se hodí akorát na zvedání psích výkalů, jako ubohá sprosťárna svědčící o úrovni svého autora.