Na okraj teroru v Ammánu: A bude hůř ...

Zdá se, že islámský teror se přelil z Jeruzaléma a Judeje a Samaří na „Východní břeh“, tedy do jordánského Ammánu. Je to důsledek celoarabského protiizraelského podněcování.

Rezidenční sekce izraelského velvyslanectví v metropoli hášimovské monarchie byla svědkem nenávistného fanatismu. Vlastně se dá říci, že v arabském světě může být potenciálním teroristou kdokoli: vstoupíte do budovy jako montér nábytkářské firmy, vzápětí šroubovákem napadnete izraelského důstojníka, zástupce šéfa bezpečnostní stráže ambasády – a teroristický čin je na světě.

Přesně to se v Ammánu v neděli (23/7) v podvečer stalo, jakkoli se to jordánská média snažila v prvních zprávách zlehčit s poukazem na to, že mělo jít o cosi jako „domácí spor“ (sic); Izrael je ovšem přesvědčen, že šlo o teror. Totéž si myslím i autor tohoto článku: jde o pokračování vlny protiizraelské nenávistné hysterie, která se šíří muslimským světem od okamžiku, kdy Izraelci v reakci na podlé zavraždění dvou svých policistů na Chrámové hoře zavedli technická protiteroristická opatření (bezpečnostní rámy, hi-tec monitorovací kamery) a vyznavači mírumilovného učení proroka Mohameda se jim sveřepě odmítají podřídit.

Zde malá odbočka. Před pár dny se vrátil z Turecka jeden můj známý a tvrdil, že bezpečnostní prohlídky byly extrémně přísné, dokonce prý musel v kabince „jít do slipů“. Opakuji: musel, jinak by nemohl pokračovat dál. Ptám se: Kdo představuje větší teroristickou hrozbu? Český turista jedoucí s manželkou a dětmi s německou CK na dovolenou do Turecka, nebo arabský muslim mířící v Jeruzalémě do mešity Al Aksa? (Napovím: B je správně.) Přesto se český turista ponižující prohlídce bez výhrad podrobil, zatímco Arabové  v Jeruzalémě z toho udělali v podstatě mezinárodní problém. (A svět, místo toho, aby jim vzkázal přestaňte s násilím, chovejte se tolerantně k nemuslimům - a bude klid, opět vyzývá „obě strany“ (Arabové pak výlučně Izralce), aby neeskalovaly napětí.

Útočník a oběť – obojí v jednom pytli, u Arabů ovšem na pranýři výlučně oběť teroru.

V Ammánu, díky profesionální reakci napadeného důstojníka, dopadlo vše tak, jak v dané situaci mělo: útočník byl zlikvidován. Žel, zřejmě nešťastnou náhodou byl smrtelně zraněn i majitel objektu, tou dobou na místě přítomný. Jeho smrtí je ovšem vinen terorista, nikoli muž, který se po napadení účinně bránil (proto tam také byl, všechna čest); i on ovšem skončil v nemocnici, patrně ve vážném stavu.

Arabské země mezitím svolaly urgentní zasedání svých ministrů zahraničí (členů Arabské ligy) k jeruzalémským nepokojům, které bylo z časových důvodů posunuto ze středy na čtvrtek (27/7) – prý, aby se jich sešlo co nejvíc, píše egyptský Ahramonline. Není těžké si představit, jaký výstup z tohoto setkání nás čeká.

Jako malou ochutnávku mohu uvést několik myšlenek z vyjádření šéfa Arabské ligy Ahmeda Aboul Gheita, který pravil, že

• izraelská vláda si hraje s ohněm a vyvolává velkou krizi s arabským a muslimským světem;
• Jeruzalém představuje (pro Araby nepřekročitelnou) červenou linii;
• stávající opatření (na Chrámové hoře) nemají nic společného s bezpečností;
• bezpečnostní úvahy nejsou skutečným motivem nedávných izraelských akcí v jeruzalémském Starém městě a okolí mešity Al Aksa, nýbrž jde o dokončení projektu judaizace Starého města a jeho ovládnutí (rozumí se Izraelem).

Říkám si, ten chlap snad nikdy nečetl Bibli, nezná starověké dějiny Izraele a asi mu nikdo neřekl, že historie Předního východu nezačíná zrozením Mohameda v druhé polovině šestého století n. l., ale je podstatně starší. Takže se máme na co těšit. S dovětkem: A bude hůř ...

P.S. Zastřelený terorista se jmenoval Mohamed Jawawdeh. Jeho otec prohlásil, že se stal "Alláhovým mučedníkem". (Lze předpokládat, že mučedníci míří rovnou do islámského nebe.  Soudě podle toho, kdo všechno do této množiny patří, jeví se být islámský ráj v nebesích jakousi nadpozemskou verzí Islámského státu.)