Na okraj judaizace Jeruzaléma

• Katar na nynějším summitu Ligy arabských států navrhl zřízení fondu, který má „zabránit judaizaci“ hlavního města nečlenské země této organizace. Je to stejný nesmysl, jako kdyby chtěli šéfové arabských států zabránit „amerikanizaci“ Washingtonu, D. C. nebo „čechizaci“ Prahy.

Především: Izrael nedělá na teritoriu své metropole včetně jejího okraje nic jiného, než co dělají metropolitní úřady na území svého hlavního města snad všude ve světě (kde je to technicky možné). Staví obydlí pro své obyvatele. Expanduje Praha, expanduje i Jeruzalém. Jde o normální a přirozený úkaz.

Jediný rozdíl tkví v tom, že Prahu či její část si jako své hlavní město nenárokuje žádný jiný stát. Pražané, potažmo Češi, mají v tomto ohledu štěstí. Ne tak Izraelci, potažmo židovstí obyvatelé Jeruzaléma.

Arabové žijící v Palestině chtějí nezávislý stát. Svět říká ano. I mnozí Izraelci říkají ano. Ne všichni. Ti, kdo neztratili historickou paměť argumentují, že palestinští Arabové na přelomu 40. a 50. let XX. století svůj stát získali. Vznikl připojením Západního břehu k zajordánské monarchii, jejíž panovník se stal králem poddaných žijících nejen na východ, ale nově také na západ od řeky Jordánu. Tedy palestinských Arabů. Ten stát má jméno Jordánské hášimovské království. Přestože jeho součástí byla východní část Jeruzaléma, hlavním městem zůstal Ammán.

Tuto názovou skupinu dnes ovšem nikdo neposlouchá.

Když byl součástí Jordánská východní Jeruzalém, svět to akceptoval. Dodejme: přesto, že se tak stalo v důsledku války. První arabsko-izraelské (1948-1949). Ta skončila jak skončila: západní Jeruzalém vybojoval Izrael, východní Arabové, přičemž ta po vzniku Jordánska připadla právě jemu.

V červnu 1967 se karta obrátila. V další válce, v pořadí třetí mezi Izraelem a arabskými státy, vybojoval Izrael také východní část Jeruzaléma (a celý Západní břeh). Všimněme si rozdílu: zatímco s jordánskou správou východního Jeruzaléma svět problém neměl (vzpomínáte si, vy dříve narození, že by v 50. nebo 60. letech existovala nějaká propagandistická kampaň, která by východní Jeruzalém jako součást jordánské monarchie zpochybňovala?), skutečnost, že východní Jeruzalém je po sjednocení města právoplatnou a nedílnou součástí izraelské metropole je zpochybňována neustále.

Avšak nejen to.

Východní Jeruzalém si nárokuje vedení palestinských Arabů, podle jehož představ má být tato část izraelského hlavního města hlavním městem budoucího státu palestinských Arabů. S poukazem na to, že právě tam se nacházejí posvátná místa muslimského náboženství. Právě tak se tam ale nacházejí posvátná místa náboženství židovského, stejně jako posvátná místa vztahující se ke křesťanství.

Nárok palestinských Arabů na východní Jeruzalém je stejně neakceptovatelný jako hypotetický nárok České republiky na celý Naarden v Nizozemí – s poukazem na to, že ve městě je pohřben Jan A. Komenský.

Připomeňme další rozdíl. Když byl východní Jeruzalém součástí Jordánska, měli Židé na Chrámovou horu (posvátnou pro ně stejně jako pro muslimy) vstup zakázán. Když se po šestidenní válce z června 1967 stal východní Jeruzalém součástí Izraele, svěřil židovský stát správu nad Chrámovou horou muslimské radě Waqf. A to navzdory tomu, že toto místo je posvátné také pro Židy, jak již uvedeno.

Můžeme se ptát: jakápak judaizace? Snad tím není myšlena bytová výstavba na okrajích Jeruzaléma? Pak je třeba připomenout, že Jeruzalém není žádná osada, ale hlavní město suverénního státu. Že jeho část chce usurpovat pro svoji metropoli fiktivní stát „Palestina“? Ten zatím existuje nanejvýš na papíře a ve fantazii jeho protagonistů. Vznikne-li vůbec, pak pouze v těch hranicích, na nichž se dle principu vytyčených v mírových smlouvách z Osla dohodne s Izraelem. Předpokládat, že se Izrael vzdá části své metropole ve prospěch někoho jiného, čímž by došlo k opětovnému rozdělení města, znamená oddávat se nesplnitelné iluzi.

Zbývá odpověď na poslední otázku. Jak chtějí Arabové svými penězi reálně bránit tzv. judaizaci Jeruzaléma? Té přece nelze zabránit jinak než silou. Chystají snad členové LAS další arabsko-izraelskou válku? Anebo jde o další propagandistickou bublinu?