Mohla by koaliční většina v parlamentu zrušit volby?

Za normálních okolností jistě ne. Pokud v demokratickém režimu funguje systém brzd a protiváh. Jakmile dojde k vychýlení systému, hrozí kladná odpověď na otázku v nadpisu, byť se to zdá hodně přitažené za vlasy.

 

V Izraeli, jak známo, prosazuje vládní koalice justiční reformu, která má zásadním způsobem omezit moc Nejvyššího soudu, protože je podle navrhovatelů reformy příliš aktivistický. A lidem nevolený. Na druhou stranu představuje v tamním mocenském systému jedinou pojistku schopnou čelit tomu, co se nazývá diktatura většiny.

 

Někteří odpůrci reformy mají vážné obavy z toho, že v případě přijetí její původní (vládní) verze – a koalice disponuje v parlamentu většinou – by mohla vláda nechat prohlasovat jakoukoli normu, přičemž pokud by se stalo, že by taková norma byla protiústavní, neexistoval by způsob, jak ji zneplatnit, případně by to bylo extrémně obtížné. Dnes to stále ještě může relativně snadno učinit Nejvyšší soud Státu Izrael.

 

Mezi odpůrce reformy, kterou sám nazývá „reformou“, patří právník a mediátor v obchodních sporech Jaron Horovitz. Druhého března zveřejnil na blogu portálu The Times of Israel článek s provokativním titulkem „Could the government cancel elections? Yes it could“ (Mohla by vláda zrušit volby? Ano, mohla).

 

Horovitz je přesvědčen, že pokud by reforma prošla, mohla by ohrozit nejen základní práva menšin, ale všech Izraelců.

 

Proč si to myslí?

 

Autor v úvodu připomíná mnohokrát opakovaný argument, který zdůrazňuje bezpočet oponentů vládního záměru. Tito kritici se zaměřují na škodlivý dopad reformy na lidská a občanská práva, včetně práv Arabů, žen a lidí z komunity LGBTQ. Obávají se tyranie většiny a poznamenávají, že úlohou soudů je chránit práva těchto menšin, často proti rozhodnutím vlády. Pakliže jsou soudy vládě podřízeny, žádná účinná ochrana neexistuje.

 

Horovitz jde ve svých úvahách ještě dál. Tvrdí, že vláda před veřejností zamlčela jednu důležitou okolnost – že v sázce nejsou pouze práva menšin. Vložení veškeré moci do rukou vlády může snadno vyústit ve ztrátu práv většiny. S touto neomezenou mocí a při absenci jakékoli ústavní kontroly moci může vláda dojít k závěru, že podporu většiny (voličů) vlastně nepotřebuje. Jinak řečeno, nic jí nebude bránit v tom, aby příští volby, které se ze zákona musí konat nejpozději za čtyři roky od voleb minulých, byly posunuty, ne-li zrušeny.

 

Jakkoli to zní šíleně, Horovitz vysvětluje, jak by se to mohlo stát.

 

Izrael nemá ucelenou ústavu; místo ní existuje sada Základních zákonů, které ji nahrazují. Podle „Základního zákona: Kneset“ se volby konají každé čtyři roky. Je možné je odložit, ale ve zcela výjimečných a odůvodněných případech, pouze rozhodnutím většiny 80 a více poslanců a po dobu nezbytně nutnou (trvání okolností, kvůli nimž odložení nastalo).

 

Zdánlivě je tedy všechno v pořádku. Koalice v Knesetu většinu 80 zákonodárců nemá, nic neústavního tedy nehrozí. To ale vycházíme ze situace, která platí dnes. Pokud by reforma vstoupila v platnost, bylo by všechno jinak.

 

Vláda by byla v pokušení onu pasáž základního zákona o 80 poslancích (nutných k prodloužení volebního období) změnit: dle reformy by to bylo možné většinou 61 poslanců (dnes čítá koalice 64 zákonodárců). Jak Horovitz ironicky konstatuje, právníci by sice mohli psát disertační práce na téma zákonnosti takových změn, ale ty by měly význam nanejvýš pro účastníky akademických debat.

 

Že by Netanjahuova koalice nemusela odolat pokušení do Základních zákonů účelově zasáhnout, ukazuje příklad odvolaného ministra vnitra a zdravotnictví Arjeho Deriho. Ten jako člověk odsouzený podmíněně za daňové delikty nemůže podle Nejvyššího soudu ve vládě na postu ministra působit, a proto byl premiér nucen ho odvolat. Reakcí koalice jsou ovšem legislativní změny vylučující, že by v budoucnosti mohl Nejvyšší soud tímto způsobem do kompetence premiéra vybírat si ministry zasahovat. Čili: nevyhovuje-li nám zákon v tom či onom paragrafu, máme sílu změnit příslušnou pasáž tak, jak potřebujeme. A protože okleštíme také pravomoce Nejvyššího soudu, nebude existovat proti takovéto účelově vytvořené legislativě (novele) obrana – byla přece přijatá většinou zástupců lidu demokraticky zvolených. Tak v čem je problém?

 

Horovitz  uvádí další modifikace takovéto situace. Cílem reformy je, aby Nejvyšší soud neměl pravomoc rozhodovat o ústavnosti Základních zákonů. Ale i kdyby ji měl, je tu další návrh v rámci reformy, a to klauzule o přehlasování Nejvyššího soudu. Pokud ten by přece jenom rozhodl v neprospěch vlády, měl by Kneset možnost takový verdikt zvrátit většinou 61 poslanců. A pak už by nebylo na koho se obrátit.

 

Ani to ale není všechno. Další návrh reformy žádá, aby o nezákonnosti dané legislativní normy rozhodlo jednomyslně buď všech 15 soudců Nejvyššího soudu, případně, v měkčí verzi, která zřejmě projde, soudců dvanáct (80 procent), přičemž zasednout v plénu by muselo všech patnáct. To se zdá být přijatelné, jenomže i zde nachází Horovitz háček. Návrh reformy požaduje, aby vláda měla absolutní většinu v komisi pro výběr soudců. Tedy: kolegium soudců bude sestaveno z „vládních loajalistů“, a proto představa, že by dvanáct z nich či dokonce všichni rozhodovali proti záměrům vlády je spíše než co jiného pouhá iluze.

 

Zde malá odbočka. 28. února informovaly The Times of Israel o rozhovoru, který jeden z duchovních otců reformy, ministr spravedlnosti Jariv Levin, poskytl téhož dne veřejnoprávní televizi KAN („Justice minister insists judicial changes will keep Supreme Court independent“). V pasáži o obraně menšin je uvedeno:

 

Ministr Levin tvrdil, že první linií obrany menšin je Kneset, nikoli soudy a že parlament nedovolí, aby byly schváleny návrhy zákonů, které by takové skupiny poškodily. Řekl, že legislativa, která poškozuje menšiny, v Knesetu „nemá šanci projít“.

 

The Times of Israel k tomu ale dodávají:

 

Nevysvětlil však, jaká jiná ochrana by menšinám byla poskytnuta kromě dobré vůle Knesetu, protože změny mimořádně ztíží – a v některých případech znemožní – soudům přezkoumávat legislativu, a to i za situace, kdy by přímo narušovala základní práva chráněná izraelskými Základními zákony.

 

A o to jde. S Cimrmanem se musíme zeptat: Není dobrá vůle sněmovny málo, pane ministře? Zejména když víme, že v Knesetu zasedají také zákonodárci s dosti extrémními názory včetně těch, kteří se chlubí tím, že jsou „hrdými homofoby“? Nebyly by jistější garance obsažené v pravomocných verdiktech Nejvyššího soudu? Na koho se pak postižení budou moci obrátit v případě, že místo dobré vůle většiny Knesetu  budeme svědky vůle zlé?

 

Horovitz svůj blog uzavírá konstatováním, že pokud by se po kompletním přijetí justiční reformy vláda rozhodla, že se volby nebudou konat v řádném termínu, případně vůbec, nic jí v tom bránit nebude. Doslova píše: „Veřejnost musí pochopit, že koalice ve jménu demokracie a vůle lidu mění pravidla způsobem, který nás všechny, většinu i menšinu, může připravit o základní právo volit a vybírat si své své zástupce. Pokud to není konec demokracie, tak co už?“

 

Má Jaron Horovitz pravdu, nebo nezřízeně přehání? Zní to jako zlý sen. Osobně vnímám jeho článek jako příspěvek do debaty na dané téma – s varováním, kam až by izraelská soudní reforma mohla vést, pokud by se svým tvůrcům „vymkla z kloubů“.

 

Autor: Lubomír Stejskal | neděle 5.3.2023 10:47 | karma článku: 11,14 | přečteno: 598x

Další články autora

Lubomír Stejskal

Válka na Středním východě: Návrat Izraelců z ciziny

Současná válka mezi Izraelem a Íránem (chcete-li mezi Íránem a Izraelem) má vedle zákonitých průvodních jevů také několik vedlejších efektů, které je také nutné řešit.

16.6.2025 v 23:37 | Karma: 0 | Přečteno: 13x | Diskuse | Společnost

Lubomír Stejskal

Vojenská paráda na počest Trumpových narozenin? Nepravda

Chápu členy a podporovatele americké Demokratické strany, ať v USA nebo v zahraničí, že jsou vůči republikánskému prezidentovi nanejvýš kritičtí.

14.6.2025 v 21:34 | Karma: 0 | Přečteno: 13x | Diskuse | Politika

Lubomír Stejskal

Izrael vs Írán: Lev z Judy povstal

Začnu osobním a zdánlivě nesouvislým příběhem. V pozici blogera si mohu ten luxus dopřát. Jako komentátor jsem si něco takového dovolit nemohl.

13.6.2025 v 21:15 | Karma: 0 | Přečteno: 23x | Diskuse | Osobní

Lubomír Stejskal

Léto v Egyptě: Nejen báječná turistika, ale i energetické výzvy

Je doslova balzámem, když na egyptském serveru Ahram Online narazí čtenář na článek, který nabízí věcný pohled na Izrael, oproštěný od propalestinské, tedy protiizraelské propagandy.

11.6.2025 v 18:39 | Karma: 0 | Přečteno: 11x | Diskuse | Ekonomika

Lubomír Stejskal

Mise Madleen aneb Protiizraelský propagandistický cirkus skončil

Po pravdě, Gretu Thunbergovou jsem nikdy nemusel. Už v době, kdy místo studia se z ní stala „profesionální“ klimatická aktivistka jsem nechápal, proč právě jí svět s otevřenými ústy naslouchá.

10.6.2025 v 19:27 | Karma: 0 | Přečteno: 15x | Diskuse | Společnost

Nejčtenější

Chlípní rudoarmějci na lovu. Slavný fotograf nafotil tutlanou sexualitu v SSSR

11. června 2025

Seriál Jen rok po Stalinově smrti dorazil do Sovětského svazu Henri Cartier-Bresson. Slavný francouzský...

Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář

16. června 2025,  aktualizováno  11:52

Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul...

Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou

16. června 2025  12:20

V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel...

V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu

12. června 2025  10:55,  aktualizováno  16:42

Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo...

Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu

15. června 2025  20:19

Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na...

Zkroušený vlastenec oplakal pád Francie. Jeho slzy vyždímala americká propaganda

18. června 2025

Seriál Stal se symbolem francouzské porážky v roce 1940. Zatímco jeho vlast okupovali Němci, uplakaná tvář...

Nejvyšší čas směnit koruny na dovolenou, euro oslabilo. Otálení se může prodražit

18. června 2025

Premium Koruna se nachází vůči euru na svých nejsilnějších úrovních za poslední rok. Během června se jedno...

Bezzubá diplomacie. Rady EU k situaci na Blízkém východě nikoho nezajímají

18. června 2025

Premium Boje mezi Íránem a Izraelem nenechávají v Evropě nikoho v klidu. Je ale patrné, že evropský blok...

Přetížení kamionům roky procházelo, váhy nefungovaly. Česko přesto kupuje další

18. června 2025

Premium Přetížené kamiony v Česku bude do konce tohoto roku hlídat celkem 31 vysokorychlostních dálničních...

Jedna kapsle denně proti ženským obtížím, vyhrajte probiotika Her Biotic
Jedna kapsle denně proti ženským obtížím, vyhrajte probiotika Her Biotic

Nepohodlí v intimní oblasti dokáže pořádně znepříjemnit každodenní život. Her Biotic je přírodní doplněk stravy, který pečuje o ženské zdraví...

  • Počet článků 5165
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 777x
Bloger na periferii iDNES.
/* 1956.   

V letech 2012 až (duben) 2023 bloger na hlavní stránce iDNES. Předtím na BigBlogeru Lidovek. V období prosinec 2020 až únor 2023 též na Blogosféře.cz. Od 11. dubna 2023 na platformě Blogosvět.cz. Jako autor spolupracuji s internetovým deníkem Neviditelný pes. Od 18. 4. 2023 aktivní také na Seznamu Médium, od května 2024 přejmenovaném na Médium. (Po vyloučení z hlavní stránky iDNES  jsem aktivní pouze na tomto soukromém blogu na iDNES.) 

 eContact:  mrstejskal@gmail.com

Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. Viz zde:  http://www.flickr.com/mrstejskal  

Od 14. 7. 2024 jsem aktivní na sociální sítu D. Trumpa "Truth Social". Odkaz https://truthsocial.com/@mrstejskal2023

 
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.