Když jsem se před léty pokoušel odpovědět, došel jsem zhruba k tomu:

a) uražená pýcha křesťanů, že se jim nepodařilo Židy obrátit ke křesťanství;

b) kdyby Církev sevřela Židy v objetí, beroucí dech, možná by se Židé jako národ "rozpustili" v církvích a proroctví o jejich návratu do izraelské země by se nenaplnilo. Možná je křesťanský antisemitismus udržel pohromadě jako národ.

Na tuto otázku není tak složitá odpověď jak by se podle vašeho blogu mohlo zdát. Antisemitismus, podobně jako rasismus je nesmysl. Je to zlo, které nepatřilo ani do 20. století, natož pak do toho našeho 21. Oba tyto nesmysly vycházejí z nepochopení a z bludů. Zatímco rasismus se snaží vytvářet stav, že ta či ona rasa je kvalitnější a jiná zase podřadnější ( a nenechme se mýlit, rozhodně to není jen souboj Bílí vs. Černí. Jen se zkuste zajet podívat do Japonska), antisemitismus přímo vychází z "učení" že semité jsou něco co ohrožuje, co je nebezpečné, co je snad přímo z pekel. Pamatuji se, jak mi kdysi jeden kamarád, dnes katolický kněz, velice chytrý a inteligentní člověk, tvrdil, že Kabala je vlastně dílem Satana a že Židé jsou prakticky jeho spojenci. Občas, když se potkáme při mých cestách do ČR mu to připomínám a on se dnes velice stydí. Ovšem není sám kdo tyto představy přejímal a přejímá a kdo jím dodnes věří.

Antisemitismus není možné pochopit. Není pro takové pochopení a porozumění žádný racionální důvod.

A není spíše problém v tom, co všechno je pokládáno za anitisemitismus? Trochu méně přecitlivělosti by neškodilo. Jde tu třeba o otázku hranic Izraele. Pokud sdílím názor, že by bylo vhodné držet se tzv. zelené linie, tak by to platilo pro všechny, i kdyby v Izraeli žili samí Arabové, či Eskymáci.

Děkuji Vám za tento pozoruhodný článek

Svatořečení neznamená popření lidských slabostí a chyb dotyčného, má je každý. Protižidovské výroky měl i např. svatý Augustin, později svůj postoj zmírnil. Nelze dnešní optikou posuzovat starověk či středověk, kdy byla určitá míra antisemitismu běžná a málokdo se od něj zcela oprostil. Velkých osobností minulosti si můžeme vážit, i když s nimi nesouhlasíme ve všem. Dnešní obrazoborectví to bohužel popírá.

Nechápu to: Židům, kteří jsou přínosem, se dostává pochopení, kdežto muslimům, kteří mají za cíl nás podrobit, ne-li přímo vyvraždit, se dostává odpuštění, (rádoby) účastného pochopení a podpory.

Mimochodem: Náboženské otázky jsou mi ve své podstatě lhostejné, jsem ateista.