Malé vysvětlení ke gradující polsko-izraelské kontroverzi

Tak už to víme: summit V4 + Izrael v Jeruzalémě nebude. Na vině jsou vyhrocené vztahy mezi Izraelem a Polskem kvůli pohledu na to, nakolik Poláci participovali na holocaustu.

O polemice kolem výroků izraelského premiéra na toto téma toho bylo napsáno v posledních dnech dost. V neděli 17/2 se stal v Izraeli novým úřadujícím ministrem zahraničí Jisrael Katz, který situaci ještě vyhrotil. V rozhovoru pro TV kanál Rešet 13 uvedl:

• Poláci spolupracovali s nacisty, určitě spolupracovali. Co řekl Jicchak Šamir, jehož otce zavraždili Poláci: že, pokud jde o něj, Poláci sáli antisemitismus už s mateřským mlékem.

Právě tento Šamirův citát - jeho soukromý názor -  se stal poslední kapkou; důvodem, proč se jeruzalémský summit V4 definitivně zhroutil. Poláci, kteří se už v neděli 17/2 rozhodli, že do Izraele nepojede jejich premiér, ale ministr zahraničí, nakonec odvolali i jeho účast. S poukazem na to, co řekl ministr Katz.

Web ČT 24 v této souvislosti cituje polského velvyslance v Izraeli Magierowskeho:

• Je velmi udivující, že nově jmenovaný ministr zahraničí Izraele cituje takovou ostudnou a rasistickou poznámku.

Uvědomíme-li si, jak extrémně citlivě je v Izraeli, jmenovitě v jeho židovské populaci, záležitost holocaustu vnímána, pak to zase tak udivující není. Šamirovu poznámku můžeme sice vnímat jako „ostudnou a rasistickou“, ale pouze do okamžiku, než si uvědomíme, v jakém kontextu byla pronesena.

Portál Times of Israel přinesl 30. června 2012, v den úmrtí expremiéra Šamira, tuto archivní vzpomínku z května 1989 („When Shamir revealed how his parents and sisters were killed in the Holocaust“). Tehdy, u příležitosti Dne vzpomínky na holocaust, během čtení jmen svých rodinných příslušníků zavražděných nacisty Šamir prozradil, že jeho otec byl zabit polskými kamarády z dětství v jejich vesnici poté, co se mu podařilo uniknout jisté německé smrti. Třesoucím se hlasem tehdy Šamir řekl:

• Můj otec Šlomo Ysernitzky, který utekl ještě předtím, než vlak (s Židy – LS) odjel do tábora smrti, když potom hledal útočiště mezi přáteli ve vesnici, v níž vyrostl, tak oni, jeho přátelé z dětství, ho zabili.

Po takovéto zkušenosti se nelze divit tomu, co Jicchak Šamir řekl – a stejně tak ovšem ani tomu, že jeho slova izraelský ministr v současné a zdaleka ne ukončené polemice připomněl.

Zkusme se vžít do Šamirovy zkušenosti, dosadit si do ní své vlastní nejbližší milované – a pak možná mnohé pochopíme.