Má ropovod Keystone XL šanci na oživení z kómatu?

Úterní (7. 10. 2025) setkání kanadského premiéra Marka Carneyho s prezidentem Trumpem očekávané snížení cel nepřineslo, nanejvýš příslib, ale zdá se, že vyvstala naděje na vybudování ropovodu Keystone XL.

Než si řekneme, co Oválná pracovna v tomto směru přinesla, musíme oprášit naše znalosti týkající se tohoto pro mnohé kontroverzního projektu.

Především je zapotřebí říci, že je třeba rozlišit mezi dvěma ropovody – stávajícím s názvem Keystone a dosud nerealizovaným Keystone XL. U obou se nyní zastavíme. Pro lepší orientaci jsem připravil orientační mapu, na níž je vyznačena podstatná část ropovodu Keystone a celá trasa plánovaného Keystone XL.

Legenda: Modrá čára … stávající Keystone, červená … plánovaný Keystone XL, černý trojúhelník … kanadský terminal Hardisty, černý čtvereček … stanice Steele City v Nebrasce, zelený křížek … terminál v Patoce, Illinois, černá hvězdička … jihotexaské rafinérie. Podklad mapy: Freevectormaps, volná licence s povinnou atribucí: https://freevectormaps.com/united-states/US-EPS-02-0003?ref=atr

Keystone

Na mapě je vyznačen modrou barvou. Byl vybudován v několika fázích v letech 2008 až 2017. Začíná v kanadském terminálu Hardisty v provincii Alberta. Zde je plněn ropou těženou z ropných písků a směřuje přes provincie Saskatchewan a Manitoba na jih do Severní a Jižní Dakoty a Nebrasky. V tomto státě se ve stanici Steele City dělí na dvě větve. Jedna pokračuje do terminálu Patoka v Illinois (na mapě označen zeleným křížkem), druhá přes Kansas a Oklahomu do jihotexaských rafinerií. Zaokrouhlená délka těchto tras je 4,8 tis. kilometrů.

Keystone XL

Na mapě je vyznačen červenou barvou. Na malém úseku v Kanadě je souběžný se stávajícím ropovodem, pak ale pokračuje (má pokračovat) přes Montanu a Jižní Dakotu rovněž do nebraské stanice Steele City, kde končí. Délka je 1,9 tis. kilometrů. Jeho osud je komplikovaný, do hry vstoupila politika, což vyústilo v zastavení projektu, z něhož byly postaveny pouze desítky kilometrů. Dílo nejprve pozastavil prezident Obama, pak Donald Trump v prvním období rozhodl o jeho pokračování, načež Joe Biden ho zastavil, jak se tehdy zdálo, definitivně.

Mnozí si možná položí otázku, proč Keystone XL, když už funguje původní Keystone? Odhlédneme-li od politiky včetně její ekologické složky, tak důvody jsou primárně technické a ekonomické. Instalace moderního zařízení, zvýšení kapacity, zkrácení trasy, urychlení přepravy, nižší náklady. Proti tomu stojí zásadní ekologické výhrady a také právní a politické spory s domorodými obyvateli, přes jejichž teritorium by ropovod vedl. Zjednodušeně řečeno, Obama a Biden upřednostnili ekologické hledisko, Donald Trump v prvním období naopak ekonomické.

Má Keystone XL šanci?

Kanadský server CBC News uvádí, že americký prezident byl při úterním setkání s Carneyem „vstřícný k myšlence energetického partnerství“, což by mohlo vést ke snížením cel. Kanadu trápí zejména vysoké tarify na ocel a hliník, který do USA exportuje. Host z Ottawy při rozhovorech zmínil zájem jeho vlády na obnovení výstavby ropovodu Keystone XL. Trump byl údajně k myšlence vstřícný, neboť ho dlouhodobě podporuje. Letos v únoru na sociálních sítích napsal, že jeho tým chce, aby byl ropovod Keystone XL postaven. Ať tak či onak, je to jen první záblesk. Obnova by přestavovala vyřešit řadu překážek, k nimž patří také to, že kanadská společnost TC Energy, která měla projekt realizovat, po jeho zrušení prezidentem Bidenem od něj v červnu 2021 oficiálně odstoupila. Otazníků kolem celé věci je víc, ale - dodávám naštěstí - situace není beznadějná.

●

Volně podle serveru CBC News:

https://www.cbc.ca/news/politics/carney-trump-keystone-revival-1.7653949