Lze zpolitizovat most?

Ti, kdo v minulých letech navštívili Jeruzalém a zastavili se ve Starém městě u Západní zdi (známé též jako Zeď nářků), nemohli si po pravé straně nevšimnou, postaví-li se ke zdi čelem, zastřešeného mostu.

Je to spíš zastřešená rampa, ale držme se zavedeného termínu. Most vede z Náměstí Západní zdi vzhůru k bráně Mughrabi (i ta má víc názvů - česky též Marocká nebo Maurská). Jde o jedinou  přístupovou cesta pro Židy a křesťany (a jiné nemuslimy) na Chrámovou horu (obr. 1).

... obr. 1/Pohled na Náměstí Západní zdi s označenou samotnou zdí a mostem, který je důvodem arabské hysterie. Na horní platformě jeden ze čtyř minaretů Chrámové hory a dominanta východního Jeruzaléma - zlatá kupole Skalního dómu. (Zdroj: Unsplash.com.)

Kdysi byl na tomto místě násep. Ten se v zimě 2004 vlivem tří faktorů (zub času, mimořádné klimatické podmínky – relativně silné sněžení a předchozí slabé zemětřesení) zbortil. Izrael chtěl na tomto místě vybudovat – a posléze také vybudoval (alespoň provizorně) – dřevěný krytý most (rampu či lávku). Tomu ovšem předcházela hysterie z arabské strany, která celou záležitost náležitě zpolitizovala.

Přitom jde o záležitost výlučně technickou. Aby bylo možné novou rampu vybudovat, bylo zapotřebí zlikvidovat zbytky staré rampy a také provést výkopové práce. Současně, s ohledem na historický význam místa, je nutné zakalkulovat do těchto prací archeologický výzkum.

Iracionálně uvažující Arabové, nejen palestinští, ale i v okolních zemích, v tom viděli útok na Chrámovou horu. Izrael se prý snaží staticky destabilizovat tento komplex, což může vyústit ve zhroucení Skalního dómu (vzdálený od místa rampy cca 200 metrů); současně Arabové argumentovali obehranou písničkou: v jakékoli izraelské aktivitě na tomto místě spatřují snahu „judaizovat“ město.

Most nakonec postaven byl. V roce 2007. Dočasný a dřevěný. V letech 2012/2013 došlo k dílčí konstrukční úpravě (s ohledem na bezpečnost uživatelů) a v této podobě funguje dosud. Veškeré snahy Izraele vybudovat zde bezpečnou trvalou stavbu jsou Araby systematicky odmítány. Hlavní slovo mezi nimi má Jordánsko, kterému dle mírové smlouvy s Izraelem byla přiznána výsada. Viz článek 9/2 mírové smlouvy

• Izrael respektuje současnou zvláštní roli Jordánského hášimovského království v muslimských svatyních v Jeruzalémě. Až budou probíhat jednání o trvalém statusu (s reprezentací palestinských Arabů – LS) , dá Izrael vysokou prioritu jordánské historické roli v těchto svatyních.

Jordánsko vykonává náboženskou správu nad Chrámovou horou prostřednictvím islámské nadace Jeruzalémský waqf. Jordánci si citovanou část mírové smlouvy vysvětlují tak, že jakákoli izraelská aktivita (včetně stavební) v této lokalitě (která nepřestala být součástí hlavního města Izraele) podkopává autonomii Jeruzalémského waqfu, potažmo pozici jordánské monarchie. Přitom se zapomíná na to, že Waqfu náleží na Chrámové hoře od jejího osvobození Izraelem v červnu 1967 toliko náboženská správa; není to suverénní jordánská enkláva uprostřed Země izraelské, potažmo uvnitř hlavního města jiného státu.

SOUČASNÝ PROBLÉM

Pokud místo stabilní konstrukce trvalého charakteru vybudujeme a ponecháme na nějakém místě – déle, než je zdrávo – provizorium, dříve či později se nám celý problém vrátí jako bumerang. S mostem k bráně Mughrabi se to nemá jinak.

V neděli 6. června 2021 přinesl web listu Jerusalem Post varovnou zprávu, že mostu k bráně Mughrabi hrozí zřícení. Informace pochází od stavebního experta, který s ní vystoupil ve čtvrtek 3. června v izraelské televizi Channel 13. Doporučení zní: nahradit dřevěný most ocelovou konstrukcí, mimo jiné i z důvodu požární ochrany. Odborník poukázal na to, že dřevo je extrémně vysušené a popraskané a že předchozí úsilí o konzervaci nepřinesly kýžený efekt.

Toto technické varování přichází ovšem v nejméně vhodné době. Politicky. Jerusalem Post připomíná nedávné nepokoje na Chrámové hoře, které zneužili teroristé vládnoucí v Pásmu Gazy, přičemž, jak máme v živé paměti, vše vyústilo v konflikt s Izraelem. Přitom teroristé v Pásmu se nechali slyšet, že jakékoli „znesvěcení“ Chrámové hory povede k obnovení konfliktu. Oním znesvěcením jsou samozřejmě myšleny i stavební práce.

Že to není fantasmagorie autora tohoto článku, ale skutečnost, dokládá zpráva Palestinské tiskové agentury (Safa) z 5. června 2021, která cituje vyjádření arabského aktivisty Fakriho Abu Diaba týkající se mostu.

Pozoruhodný je samotný titulek, který nás uvádí do absurdní reality (obr. 2):

... obr. 2/Titulek agentury Safa týkající se mostu k bráně Mughrabi.

Agentura Safa v nadpise píše, že izraelská snaha postavit nový velký most k bráně Mughrabi má za cíl zvýšit na maximum počet vetřelců. Článek začíná tím, že izraelské okupační úřady hodlají vybudovat v okupovaném Jeruzalémě u brány Mughrabi nový obrovský most vedoucí k požehnané mešitě Al Aqsa a odstranit dřevěný most určený pro nájezdy extremistických osadníků.

V článku jsou prezentovány další pozoruhodné  myšlenky: Fakriho Abu Diaba i reakce. Izraelští specialisté zjistili, že stávající most „představuje nebezpečí pro osadníky, kteří jej používají k nájezdům“. Ani slovo o tom, že jde o jedinou přístupovou cestu pro nemuslimy – Židy a křesťany, případně jiné věřící a ateisty z řad zahraničních turistů. Zmínka o tom, že most je po letech v nedobré technické kondici je uvedena jako by mimochodem. Pro Araby zřejmě bezpečnostní aspekty podstatnou roli nehrají. Vítězí politika.

Abu Diab dále straší tím, že výstavba nového mostu povede k poškození mešity Al Aksa a tamních bran a okolních budov. Přání otcem myšlenky?

Problémem podle něj je i údajné rozšíření mostu: nově má být široký 5 metrů (dosud 2,5 m) a dlouhý 70 metrů. Proč? Aby bylo možné zvýšit počet osadníků útočících na mešitu Al Aksa. A mimoto: aby bylo možné přivézt do mešity vojenské vybavení a techniku a možná i zřídit v prostorách mostu buňky pro umístění okupačních sil, aby byly co nejblíže mešitě Al Aksa. Má smysl něco takového seriózně komentovat?

Aktivista dochází k závěru, že okupační správa se snaží změnit islámský charakter místa a zcela jej judaizovat. Stavba mostu prý představuje nebezpečný precedens, systematický útok do záležitostí Jeruzalémského waqfu – a to vše vyžaduje okamžitý zásah jordánských a arabských států v zájmu ochrany islámských svatých míst (v Jeruzalémě - LS).

Zpět k otázce v nadpisu. Lze zpolitizovat most? Odpověď zní: Ano. Most vedoucí z jeruzalémského Náměstí Západní zdi k bráně Mughrabi na Chrámové hoře je toho učebnicovým příkladem.

To, co je všude jinde v civilizovaném světě záležitostí toliko odbornou, ať už z hlediska stavebního nebo navíc také památkářského, je v arabském pojetí záležitostí primárně politickou.

Zbývá jediná otázka. Jak si pan Fakhri Abu Diab a všichni ti, kdo hystericky reagují na zatím nepotvrzené zprávy o stavbě nového mostu k bráně Mughrabi, představují řešení prostého faktu, že tato komunikace se postupně blíží stavu, kterému se říká havarijní? Rozumnou odpověď jsme zatím nedostali.