Křižovatky života: Ota Petřina

Jsou lidé, jejichž jméno, je-li vysloveno dnes, vrátí nás do mládí. Patří k nim i Ota Petřina. Právě jsem se dozvěděl, že náhle odešel. Stal se definitivně českou rockovou legendou.

Byl součástí, spolutvůrcem hudby, kterou jsme poslouchali v nejkrásnějším období života nám vyměřeného. Mezi dvaceti a třiceti. S nepřehlédnutelnou hřívou, i když na koncertech (třeba skupiny Bacily) nevystupoval (nesměl – bolševikům vadila i ta hříva: u rockera překvapivá, že?), ale seděl kdesi v hledišti u mix pultu.

Kdo nesleduje hudbu až k pramenům, obvykle neví, kdo napsal jeho tu či onu oblíbenou skladbu. Já jsem měl, dávno tomu, v oblibě Křižovatky. Zpívané Václavem Neckářem. S textem Ladislava Kantora a muzikou Oty Petřiny. Tehdy mi bylo něco přes dvacet. Nevím proč, ale když jsem dnes odpoledne otevřel internet a přečetl si, že nás Ota Petřina opustil, vytanula mi na mysli právě tato píseň.

Najít ji na YouTube nebyl problém. Nabízím ji jako svoji osobní pietní vzpomínku na vynikajícího muzikanta.

•