Kritika dodávky vakcín z Izraele (nejen) do ČR (Doplněno)

V úterý 23. února toho byla plná média. Izrael daroval České republice 5 tisíc dávek proticovidové vakcíny od americké společnosti Moderna. Ta má ústředí v Cambridgi v americkém státě Massachusetts.

Ač to může ledaskoho překvapit, i takový akt přátelství mezi dvěma zeměmi se může stát předmětem předvolebního boje. O tom níže.

Především je třeba říci, že Izrael věnoval vakcíny od Moderny nejen nám, ale také Palestinskoarabské autonomii a dalším zemím. Web listu Jerusalem Post zmiňuje Honduras a Guatemalu. Autonomii nechme stranou, ale proč my? A proč Honduras a Guatemala?

Samozřejmě že věc má politický aspekt. Izraeli velice záleží na tom, aby nerozdělený Jeruzalém byl ostatními zeměmi uznán jako jeho hlavní město, kterým tak jako tak je (a zůstane). Viditelným výrazem tohoto uznání je umístění zastupitelského úřadu příslušného státu v Jeruzalémě. Zatím tak učinily dvě země: USA a Guatemala. Nemnoho dalších totéž přislíbilo, mezi nimi Honduras.

Aktivní je i Česká republika, která – jak na svém webu informoval 22. února Černínský palác – otevře v pondělí 1. března v Jeruzalémě úřadovnu svého telavivského velvyslanectví. (Autorem tohoto článku bylo v minulosti kritizováno, že jde pouze o úřadovnu a ne přesun ambasády po vzoru Američanů, ale to nechme pro tuto chvíli stranou.)

Úřadovna se nachází v ulici George Washingtona „v západním Jeruzalémě“ (jak web našeho MZV neopomněl uvést); za zmínku stojí, že zajímavou budovou v blízkém okolí je legendární hotel King David.

Že se tento krok Prahy nebude líbit vedení palestinských Arabů, které na jakékoli aktivity tohoto druhu reaguje vždy hystericky a ne jinak, je nabíledni. Proto české ministerstvo zahraničí jedním dechem dodává:

• Zřízení úřadovny nemá žádný dopad na vůli ČR nadále rozvíjet politické a ekonomické vztahy s Palestinskou národní správou, včetně poskytování rozvojové a humanitární pomoci prostřednictvím našeho Styčného úřadu v Ramalláhu.

Je otázka, jestli to dvanáct let přesluhujícího prezidenta Autonomie Mahmúda Abbáse a jeho administrativu uspokojí.

Na izraelský dar obsahující vakcíny, kterou jsou pro tamní zdravotnictví zbytné, lze nahlížet různými způsoby. Mohu-li přidat svůj pohled, je to jasný důkaz, že Izrael, jmenovitě premiér Netanjahu, dokáže ocenit pozitivní posun ve věci diplomatického zastoupení v Jeruzalémě a vyjádřit vděčnost i za dílčí kroky. Byť by jistě uvítal víc.

Když byl v Izraeli na návštěvě prezident Zeman, vyjádřil se Netanjahu v jisté nadsázce v tom smyslu, že rozhodne-li se ČR přemístit svoji ambasádu z Tel Avivu do hlavního města, dá nám k dispozici svůj vlastní dům. Izraeli na Jeruzalému mimořádně záleží a kdo zná Bibli, chápe proč. Ostatně i jiné národy mají podobná pouta ke svým metropolím, například Češi k Praze, není-liž pravda?

V Izraeli je ale před volbami, konat se budou přesně za měsíc (psáno 23. února), a tak i tato záležitost - dar vakcín - se může stát předmětem politického boje. Ministr obrany Benny Gantz (který bude rád, když jeho strana Modrobílí do parlamentu projde) se vyjádřil k dodávce vakcín sousedům v Autonomii a spřáteleným zemím velice kriticky.

Podle něj skutečnost, že Netanjahu kšeftuje (?) s vakcínami izraelských občanů, které byly hrazeny z jejich daní, bez povinnosti skládat účty, ukazuje na to, co si premiér myslí: že řídí monarchii a ne stát. Podle Gantze takový proces (darování vakcín) vyžaduje diskusi a souhlas, přičemž ospravedlnit by ho mohla pouze bezpečnostní, diplomatická nebo urgentní medicínská potřeba. Premiér podle něj musí tuto věc přeložit veřejnosti a minimálně nechat schválit na příslušných fórech.

Osobně nepatřím k fanouškům Bennyho Gantze, nicméně respektuji ho jako bývalého ramatkala – náčelníka generálního štábu izraelské armády, k níž chovám nezměrný obdiv. Jako politik mě ale tímto postojem k daru pro Českou republiku zklamal. Chápu, že nemůže znát detailní poměry v České republice, které se týkají pandemie a očkování proti covidu (jako já neznám situaci v Hondurasu a Guatemale) – pak ale stačilo jedno: vzít si k srdci pravidlo „mlčeti zlato“.

Jak to ale známe i od nás, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.

Pět tisíc dávek vakcín pro dva a půl tisíce našich zdravotníků, kteří se budou starat o covidové pacienty, je něco, za co se sluší – ministru Gantzovi navzdory – říci jedno jediné: DĚKUJEME.

•

DOPLNĚNÍ/24. 2. 2021

Portál The Times of Israel přinesl 24. února zprávu veřejnoprávní televize KAN z předchozího dne, podle níž se Izrael chystá dát asi 15 zemím desítky tisíc vakcín proti koronaviru výměnou za diplomatickou podporu. Seznam ještě nebyl dokončen, nicméně podle této dílčí informace bude zahrnovat Itálii a Čad, jakož i další nespecifikované africké státy, které obnovily diplomatické styky s Izraelem.

Zmíněna je také Česká republika, Guatemala, Honduras a Maďarsko, tedy země, které otevřely diplomatické mise v Jeruzalémě nebo se k tomu zavázaly. (Poznámka autora článku: Pak by na sezamu mělo být i Kosovo a Srbsko, které rovněž chystají otevřít svá velvyslanectví v izraelské metropoli.)

Nabízí se otázka, jak nazírat na tento „obchod“ ve stylu něco za něco. Je to prosté, stačí použít zdravý rozum. Srozumitelně to nedávno vysvětlila Ayelet Šakedová, bývalá ministryně spravedlnosti a přední představitelka pravicové strany Yamina.

Kritizovala uvažovanou dodávku vakcín do teroristického Pásma Gazy. Nikoli kvůli dodávce samotné, ale proto, že by měla být v režimu „nic za to“. Na vysvětlenou: Hamas stále drží jako rukojmí dva občany Izraele a zadržuje také tělesné ostatky dvou izraelských vojáků. Šakedová říká (volný citát): „Když humanitární gesto, tak z obou stran. My jim pošleme vakcíny a oni nám vrátí oba občany a ostatky vojáků.“

Je to fér? Co už jiného, když ne toto?