Konečně dobrá zpráva

Moc jich v této době nepřichází, je to spíše jobovka za jobovkou. Nelehká doba, rozjitřená společnost, svět tak trochu vzhůru nohama. Nejen kvůli covidu. Až v sobotu 13. února večer.

Naše maminka by měla toho dne devadesát jedna. Vzpomínal jsem na ni – a pak se podíval na internet, co je nového. Pořád se něco děje.

Doufal jsem, že americký Senát Trumpa osvobodí, jen jsem nečekal, že to bude tak brzy. Stalo se. Poměrem hlasů 57:43. Nikdy jsem si nemyslel, že Trump je vinen tím, co se 6. ledna na Kapitolu dělo. Těší mě, že nejsem sám.

Donaldu Trumpoví blahopřeji. Věřím, že se mu ulevilo. Mně také. To je ta dobrá zpráva. V tom pro mě trochu smutném, vzpomínkovém dni.

•

... důvod pro palec nahoru/Zdroj: Unsplash.com

... a tady je moje maličkost. S rodiči. Mateřská byla tehdy krátká, a tak se maminka brzy vrátila do práce v nemocnici. Kdo to fotil, to už si vážně nepamatuju, ale snímek je z rodinného archivu. Tak snad neporuší pravidla o autorských právech.