Když negativní je pozitivní

Ráno obvykle nevíme, jak budeme ten den hodnotit večer. Můžeme jen tušit. Třeba když si jdeme k lékaři pro výsledky. Vždycky to je ale padesát na padesát. Často říkám: Jsou dvě místa, která nám mohou změnit život.

Lékařské ordinace – a soudní budova. Do té první vstoupíte jako subjektivně zdravý člověk a můžete odejít se zprávou, že jste vážně nemocní. Stejně tak soud. Vstoupíte jako svobodní a verdikt vás může zařadit do té druhé skupiny. Člověk nikdy neví.

Děsivá slova: „Je tam nádor.“ Nebo: „Vinen a odsuzuje se ...“

Tentokrát to nebylo nic tak fatálního.

Jen jsem šel ráno nechat si dát injekci proti chřipce. A pro jeden laboratorní výsledek. Kdyby dopadl špatně, čekala by mě ta nejmírnější varianta. Užívat medikamenty.

To, co jsem ovšem nečekal, byla bonusová nabídka. Právě dnes (psáno 17/12) začal nabízet náš praktický lékař antigenní testy na SARS-Cov-2. Tedy jestli nemám covid. Rozhodl jsem se bez váhání. Půjdu do toho.

Bezpočtukrát jsme se se ženou dívali v televizi na výtěr z nosohltanu a tušili, že to nic příjemného nebude. Zatím to ale bylo něco dost vzdáleného. A najednou mě od toho okamžiku dělilo pár chvil.

Hloupě jsem se sestřičky zeptal, v naději, že to bude jinak, z jaké části těla bude odběr proveden.

„Z nosu.“ Nebylo cesty zpět.

V srpnu mi v plzeňské fakultní nemocnici zaváděla sestřička na pooperačním pokoji hadičku do žaludku. Přes nosohltan. Nebylo to nic, co by se nedalo zvládnout. Vlastně to šlo jako po másle. Ona byla hodně šikovná – a mně to hodně pomohlo.

Snad nemůže být tento výtěr horší.

Pak jsem slyšel: „Zakloňte hlavu.“ Jedna dírka, druhá dírka. Celé to trvá pár sekund – a nic to není. Vlastně to nestojí za řeč. To je můj vzkaz všem, kdo mají podobné obavy.

Následovalo asi půlhodinové posezení v čekárně. Opět platí: je to půl na půl. Buď budu negativní, nebo pozitivní. V tom druhém případě to budeme řešit, podotkl pan doktor.

Otevřely se dveře, lékař mi dal do ruky potvrzení. „Máte to negativní.“

Díky Bohu. Úleva. Šťastný den.

To jsou životní okamžiky, kdy negativní je vlastně pozitivní. Víc než slovní hříčka.