Kdyby byl prezidentem, nezklamal by

V minulých amerických prezidentských volbách jsem přál vítězství republikánovi Tedu Cruzovi. Byl to můj favorit a jak se nyní potvrdilo, kdyby se stal prezidentem, nezklamal by mě.

V úterý (18/12) v podvečer publikoval zpravodajský portál Times of Israel článek „GOP senators pitch resolution to recognize Israeli sovereignty of Golan Heights“.

Informuje o tom, že senátoři Republikánské strany navrhují uznat izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami. Ti senátoři jsou dva, vedle Teda Cruze také Tom Cotton.

Je pravda, že Golany jsou mediálně poněkud ve stínu jiných oblastí Země izraelské, ať už je to samotný Jeruzalém nebo Judea a Samaří. Nyní se tedy dostaly do popředí zájmu: téma  je na stole.

Čím oba senátoři své přesvědčení zdůvodňují? Národní bezpečností Izraele. Pro tu je klíčové, aby Golany zůstaly trvale v izraelských rukou (připojeny k izraelskému území byly zákonem Knesetu z prosince 1981). Nebudou-li, stane se Izrael zranitelnějším kvůli útokům ze Sýrie a Libanonu.

Ted Cruz na svém senátorském webu uvádí podrobnosti:

• Severní hranice Izraele je ohrožována íránskými silami a jejich spojenci v Libanonu a Sýrii, což zahrnuje 150 tisíc raket Hizballáhu, ozbrojené drony, nově objevené teroristické tunely a mnoho dalšího. Mezitím režim Bašara Asada je s pomocí ajatolláhů na pokraji vítězství v občanské válce v Sýrii. Brzy může začít ohrožovat bezpečnost židovského státu. Izrael získal kontrolu nad Golanskými výšinami v obranné válce před více než 50 lety a od té doby oblast zodpovědně spravuje. Je čas, aby Spojené státy uznaly realitu tím, že potvrdí izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami.

K tomu jedno historické ohlédnutí. Ačkoli tzv. šestidenní válka začala oficiálně 5. června 1967, předehrou k ní byla syrská dělostřelecké agrese vedená proti Izraeli právě z Golanských výšin, jež tehdy patřily Sýrii. To se dělo už v dubnu, tedy ještě předtím, než Násir zablokoval pro izraelské lodě Tiranskou úžinu, vstup do Akabského zálivu (23. 5. 1967), což je obecně považováno za hlavní důvod k válce.

Zmínit musíme také to, že v další válce se Sýrií (a dalšími arabskými nepřáteli), takzvané jomkipurské 1967, hrály Golany, již v izraelských rukou, klíčovou roli. Právě proto, že byly pod kontrolou jeho armády, zvládl Izrael počáteční masivní útok Syřanů a dokázal i v této válce zvítězit. Raději nedomýšlet, co by se dělo, kdyby v roce 1973 platila původní hranice tvořená linií příměří z roku 1949 a území židovského státu končilo hluboko dole pod výšinami.

Jistě i toto měli oba senátoři GOP – Grand Old Party, Republikánské strany, na mysli, když se rozhodli předložit rezoluci (obr. 1) požadující, aby USA  uznaly izraelskou suverenitu nad výšinami. Byl by to bezpochyby důležitý krok k regionální stabilitě, udržení míru a zajištění bezpečnosti Státu Izrael.

Když letos v červnu Jair Lapid, šéf strany Yeš Atid, významné opoziční síly v izraelském parlamentu, hovořil s americkými zákonodárci na toto téma, mimo jiné prohlásil:

• Izrael vyhlásil nad Golanskými výšinami svrchovanost. Po celá léta probíhala řada diskusí, ale s tím už je konec, protože je očividné, že nikdo, kdo má všech pět pohromadě, nedá Golanské výšiny masovému vrahovi, který zabil půl milionu lidí vlastního národa.

Prostě: Golanské výšiny, tedy ta jejich část, která nyní patří Izraeli, izraelskými zůstanou. Stejně jako celý Jeruzalém je a bude hlavním městem židovského státu. O jednom ani druhém vyjednávat nelze.

•

.. obr. 1/Část textu rezoluce navržené v Senátu USA Tedem Cruzem a Tomem Cottonem. (Zdroj: Senátorský web Teda Cruze)