Přidám jednu radu, která zazněla v jednom známém filmu:

Nenechte hněv lomcovati Vaším Majestátem.

Když to leze na mne, jdu štípat dříví!

Pane Stejskale, to že člověk někdy "vybouchne" to je, jak sám jistě víte úplně normální. Nejen Mojžíš (ta poznámka o něm byla velice trefná), ale i Ježíš Kristus jednou "vybouchl" v chrámě, když viděl ty jarmarečníky, kteří ve snaze vytřískat z posvátných úkonů té doby nějaký kapitál, tam prodávali kde co, popadl bič a tu holotu vypráskal.. Jsou okamžiky v životě člověka a jak vidíme i vpozemském životě našeho Spasitele, že to jinak nejde.

BTW, já jsem při mé povaze "vybouchl" mnohokrát, leč mi to nebylo nic platné. Tak jsem zase rychle zchladl a život šel dál...

Já zuřím občas. Tedy, když se něco nedaří mně. Rozhodně však ne nad tím, co se zjevuje ve veřejném prostoru, atˇ prezentované kýmkoli v jakémkoli mediu, či na tzv. social. sítích, či dokonce na těchto stránkách. Ba ani nemám potřebu takovýmto způsobem to ventilovat. Ale budiž, každého věc, ba i až právo, čili i Vaše.. Jinak - ,,nad tím, co je dobré, na to přijdu sám, nad tím špatný křížek udělám", jak zpívával jeden ,,bard" ve své písničce. A K tomu Mojžíšovi - údajně bylo oněch přikázání asi třicet, ale podařilo se prý to usmlouvat na oněch deset