Karlovy Vary: Letmo na festivalu světla

Konal se 6. a 7. září na všech ikonických místech největších českých lázní. Pod názvem, který je uveden na obrázku 1. Program ale nabízel víc než jen symfonii barev a stínů.

Třeba Street Food Market. Exotické lahůdky ze všech koutů světa. Nastalo dilema. Co si dát? Mexické tacos? Nebo thajský národní pokrm phad thai či tuniskou šakšúku? Vzpomněl jsem si, jak jsem si kdysi skvěle pochutnal v jedné indonéské restauraci – a zamířil ke stánku s jídlem z této země. Volba padla na smaženou zeleninovou placku bala bala podávanou se skvělým sladko-kyselým dipem (bez toho by to nebylo ono, stejně jako „bez soli to není ono“ podle legendární hlášky kuchaře v podání Františka Černého v pohádce „Byl jednou jeden král). K tomu na ochutnání, opět lahodný, jarní závitek lumpia. Zapito dvanáctkou Prazdrojem jednalo se o neobyčejnou večeři s vůní Dálného východu.

Obr. 1/Foto zde i níže: Autor blogu.

Byla s námi i pětiletá vnučka. Zatoužila podívat se do útrob „toho vysokého domu“ – hotelu Thermal. Slíbil jsem: když bude otevřeno, půjdeme. Bylo. A nejen to. Ve foyer Velkého sálu jedna z doprovodných akcí. Expozice výtvarníka a designéra Vojtěcha Šandery, souzčást jeho projektu ZeMĚ. To mi padlo do noty – ač politicky konzervativec, moderní umění (obrazy, sochy, architekturu) miluju. Malá ukázka na obrázcích 2 až 5. (Neměl jsem sebou těžkou zrcadlovku, ale náhradní kompakt a na kvalitě snímků je to znát; za to se omlouvám.)

Obr. 2/

Obr. 3/

Obr. 4/

Obr. 5/

Nás první cíl: Mlýnská kolonáda. Zde jako živel dominoval oheň, barvou i ve skutečnosti (obr. 6 a 7) - ohnivá show na střeše kolonáda byla fascinující, vnučka ani nedutala. Prý to bylo to nejkrásnější. Bezpochyby. A těch lidí! Víc než na filmovém festivalu. Cestou zpět jsme se jen ztěžka prodírali, zejména mezi Sadovou kolonádou a Thermalem byla totální „stau“. Jako na D1, když ji napříč zablokují dva převrácené kamiony. Stánkaři se nestačili otáčet a to je dobře. Přejme jim to. Prosperita je jednou z podmínek dobrého života společnosti.

Obr. 6/

Obr. 7/

Druhá a poslední zastávka – Smetanovy sady. Dvě obří koule, jedna zobrazovala globus (obr. 8) a na druhé jsme ve 360°projekci obdivovali krásu i děsivou sílu živlů, jež naši planetu obklopují (obr. 9).

Obr. 8/

Obr. 9/

Přesto, že jsme viděli jen malou část celého unikátního projektu, zůstává nám v paměti jedno slovo: Nezapomenutelné!