Práce učitelů je ohodnocena více než dost. Námi všemi, co ještě pracujeme. Dcera (čtvrťačka) před chvílí skončila výuku. Dnes měla 2 hodiny. Slovy dvě. Neustále musím ve zprávách sledovat, jak to mají učitelé, potažmo ředitelé těžké. A třeba zdravotníci, restauratéři, policajti a jiní to těžké nemají? Komu z uvedených v poslední době několikrát přidali a ještě přidají? Zdravotníci jsou v práci 12h denně i více. Máme v rodině 3. Už měli i Covid-19. O odměnách si můžou nechat zdát. Jsou v práci víkendy, v noci. A my máme přidávat ředitelům? A z obecních rozpočtů. Neopravíme chodník, dáme panu/í řediteli/lce?. Doufám, že řada slušných pedagogů to odmítne. Ikdyž?

Původně jsem nechtěla reagovat, přece jen mi to nedá.

Jsem učitelka páté třídy a od září vedu školu do příchodu nového ředitele.

Mám tři kluky, naštěstí dospělé. Moje kolegyně jsou také rodiči a pracují se svými dětmi doma jako ostatní.

Denně učím online 2 hodiny. Slovy dvě. Přípravy na hodiny mi trvají zhruba dvě hodiny, stažení prací, roztřídění a oprava další dvě. Přibližně.

Vyplňuji výkazy, řeším problémy s připojením, veškerou běžnou agendu suplování online a úklid za nemocné, přípravu na nástup dětí, rotační výuku, nástup do školy, na přestávky, na oběd, aby se vůbec dala dodržet všechna doporučení. A za všechno ručím.

Onemocnění Covidem mám za sebou, stejně tak polovina kolegyň. Jsem unavená a bolí mě klouby. Na jedno ucho hůř slyším.

Těší mě ocenění ze strany rodičů, jsou mezi nimi zdravotníci, prodavačky, květinářky. Na nich mi záleží. I já oceňuji jejich práci a přála bych jim, aby je někdo odměnil. Smekám před nimi klobouk.

Ředitelé dostávají odměny nejvíc 2x za rok. Je to hodně?

Než začne někdo soudit, měl by si to zkusit.

Myslela jsem, že jsem vůči jedovatým slinám imunní. Asi nejsem.

Ale vím, že odvádím spoustu dobré práce. A neflákám se.

Dělat domácího učitele je pro Vás obohacením. V rodinách, kde rodiče (prarodiče) učení s dětmi z různých důvodů nezvládají, by si ty děti měly pomoci samy. Měly by být více samostatné. Myslím si, že náš ročník, jako děti, byl samostatnější ve všem. Dnes je taková doba, že se děti vodí za ručičku až do dospělosti. Já už jako druhačka jsem se do školy připravovala doma sama, nikdy nikdo se se mnou neučil a nedělal úkoly (jen jako prvňačka jsem se s tátou jedenkrát učila číst). Vedle přípravy do školy jsem ještě pracovala v domácnosti a v hospodářství, starala se o zvířátka, než přišli rodiče z práce. Nejvyšším oceněním pro mě byla jejich pochvala, kdepak nějaké peníze...

Za poslední odstavec