K reakci Karla Trčálka na článek Romana Jocha

Obětí Trčálkovy fantasmagorie i s „povinnou“ dehonestací se tentokrát stal Roman Joch. Významný český konzervativec, publicista, brilantní politický analytik, překladatel, vysokoškolský učitel.

V příloze Orientace sobotních (9. 10. 2021) Lidových novin vyšly dva texty u příležitosti 50. výročí vydání Lennonovy písně „Imagine“ - jeden napsal Petr Fischer, druhý Roman Joch („Válka není to nejhorší zlo“). Na Jochovo kritické hodnocení textu písně „Imagine“ reaguje na blogu iDNES Karel Trčálek článkem „Konzervativní onanie Romana Jocha“ (11. 10. 2021).

Nechci zde polemizovat s tím, co Karel Trčálek dovozuje (po mém soudu absurdně) z Jochovy polemiky poté, co si její smysl rafinovaně a účelově ohnul ke svému obrazu (což dlouhodobě patří k jeho argumentační výbavě). Nemá to totiž význam, neboť dochází-li autor v rámci toho, co nazývám „trčálkovskou logikou“ k závěru, že Roman Joch je názorový pobratim s islamisty, pak na takové úrovni je diskuse ztrátou času.

Jenom pro lepší pochopení. Je to stejně zbytečné jako ztrácet čas debatou s někým, kdo tvrdí, že kat usvědčeného vraha, pravomocně ve spravedlivém procesu odsouzeného k trestu smrti, je vlastně také vrah – a měl by být rovněž popraven.

Přesně k takovým koncům „trčálkovská logika“ vede.

Proč tedy tuto reakci píšu, když nehodlám s fantasmagoriemi Karla Trčálka polemizovat? Ze tří důvodů.

/1/ Není pravda, že biblické přikázání „Nezabiješ“ je první bod Božího Desatera. Podíváme-li se do 20. kapitoly knihy Exodus, shledáme, že toto přikázání není první, nýbrž šesté v pořadí. Chce-li Karel Trčálek stavět svoji protijochovskou konstrukci na biblických argumentech, měl by alespoň ctít fakta. Jinak řečeno: tak jak překroutil pořadí přikázání, překroutil i smysl Jochova článku.

/2/ Zásadně se ohrazují proti urážkám na adresu Romana Jocha obsaženým v Trčálkově textu. Není mým úkolem soudit, zda jsou či nejsou v souladu s literou či duchem kodexu blogera, jen bych rád připomněl, že Roman Joch se sice narodil v roce 1971 v Banské Bystrici, tedy ve slovenské části Československa, to ale Trčálka neopravňuje označovat ho jako „přivandrovalce ze Slovenska“. Prostě proto, že Slovensko bylo tehdy součástí československého státu. Pokud by totiž tato „trčálkovská logika“ platila, pak by mohl být jako „přivandrovalec“ označen kde kdo: například člověk, který se narodil na Moravě a později se přestěhoval do Prahy. Tedy každý, kdo se z jedné části Československa přestěhoval do jiné. Platí to i o mně. Narodil jsem se v severních Čechách a později se s rodiči přestěhoval do západních Čech. (Nebýt Trčálka, netušil bych do svých pětašedesáti let, že jsem přivandrovalec.)

Trčálek dále rafinovaně naznačuje, že Roman Joch je zbabělý žvanil, kterému je zapotřebí naplivat do ksichtu, protože dosud nikoho nezabil. I to je jeden z výstupů „trčálkovské logiky“.

/3/ Protože Romana Jocha dlouhá léta znám, pročetl jsem bezpočet jeho textů a mám důvod si ho hluboce vážit, dotkla se mne závěrečná věta Trčálkova článku:  „Obávám se, že Roman Joch se hodí akorát tak na zvedání psích výkalů ...“  (Věta byla navíc dána do kontrastu s činem Lenonova vraha M. D. Chapmana, který, jak píše Trčálek, „rukavici hozenou konzervativcům psychopatem Lenonem se ctí zvedl“.)

V této souvislosti si kladu otázku. Existují pro Karla Trčálka s ohledem na ustanovení kodexu blogera a ve vztahu k elementární lidské slušnosti nějaké limity? Zeptám se docela konkrétně:

• Smí bloger poškozovat dobré jméno třetích osob?
• Smí bloger šířit o třetích osobách nesmysly?
• Smí bloger třetí osoby urážet?