K provokaci v Maroku aneb Další kamínek z jedovaté mozaiky

Když se fanoušci například Bejtaru Jeruzalém (fotbalový tým izraelské Premier League) chovají nepřístojně, čímž je míněno i provolávání protiarabských hesel, izraelští fotbaloví činitelé to řeší.  

Někdy i dost tvrdě - odebrání bodů v soutěži, což je mírně řečeno poněkud diskutabilní. Body v soutěži mají vyjadřovat aktuální sportovní úroveň klubu, nikoli byť sebehloupější chování příznivců v ochozech (můj soukromý názor). Leč stalo se, Bejtaru byly nedávno vzaty nejprve dva a po odvolání jeden bod - a to je důkaz, že podobné chování není v Izraeli oficiálně tolerováno.

(Pro zájemce o podrobnosti. Druhého května během šestého kola play off skupiny o titul mezi Bejtarem Jeruzalém a Kirjat Šmonou fandové Bejtaru pokřikovali rasistická hesla adresovaná hráči soupeře Ahmedu Abedovi, který patří ke komunitě izraelských Arabů. Disciplinární tribunál Izraelské fotbalové asociace za to odebral Bejtaru, jak již uvedeno,  nejprve dva body, po odvolání mu jeden vrátil. Tento jediný bod pak v závěru soutěže, která skončila posledním duelem večer prvního června, spolurozhodl o tom, že to bude Bejtar a nikoli Maccabi Haifa, kdo bude účinkovat v evropských klubových soutěžích 2015/2016. O tom více v příloze níže.)
V kontrastu s tím stojí jednání Arabů vůči Izraelcům na mezinárodních sportovních podnicích. Také o tom jsem už vícekrát psal: bojkot, odmítnutí nastoupit proti izraelskému soupeři jenom proto, že je to izraelský soupeř, neuvádění státní příslušnosti reprezentantů Izraele v televizní grafice, chybějící izraelská vlajka mezi vlajkami ostatních zúčastněných zemí. A tak dále, a tak podobně. Za nepřístojné protiizraelské (potažmo protižidovské) chování místního publika nenásleduje obvykle žádný postih, neboť fanoušci vyjadřují nahlas pouze to, co si myslí tamní vrchnost. (Čest výjimkám.)
Zapomenout nesmíme ani na byrokratickou buzeraci v oblasti udělování víz (tenistka Peerová by mohla vyprávět). To už není záležitost fanoušků, ale oficiální politiky.
Děje-li se to v zemích jako jsou Emiráty, člověk je hrubě pobouřen, ale nikoli překvapen. Děje-li se to v zemi, kde bychom předpokládali mírně vyšší úroveň chování,  jsme překvapeni a pobouřeni o to víc. Jako naposledy v případě Maroka.
Tato dle mnohých pozorovatelů umírněná arabská země pořádala prestižní turnaj v judu - World Judo Masters. Konal se v Rabatu ve dnech 23 a 24/05/2015.
Izrael obeslal tento podnik sedmi reprezentanty (čtyři ženy, tři muži). Za normálních okolností bychom na tomto místě psali pouze o jejich sportovních výkonech a výsledcích, ale ty se po tom, co se stalo, dostávají na druhou kolej.
Šikana a buzerace hostů místo standardního přijetí. Jak jinak nazvat chování marockých úřadů vůči sportovcům jedné z účastnických zemí turnaje.  Nikdo nechce, aby místní provolávali izraelské reprezentaci slávu od letiště do hotelu a cestu aby lemovaly palmové ratolesti. Ovšem nechat izraelskou výpravu trčet na aeroportu osm hodin v místnosti bez židlí (viz foto) a přístupu k jídlu a hlavně pití (o WC zprávy nehovořily), je hrubým porušením elementárních povinností hostitelské země mezinárodního turnaje. "Oficiální" důvody tohoto počínají nejsou relevantní, neboť se v průběhu času měnily: nejprve údajný problém s vízy, později údajná zbraň v zavazadle jednoho člena výpravy.
Izraelci byli na turnaj vpuštěni až po intervenci šéfa Mezinárodní judistické federace (IJF) . Marius Vizer pohrozil, že federace turnaj Masters v Rabatu zruší, nebudou-li se Izraelci, které IJF na turnaj pozvala, moci akce zúčastnit. Teprve pak marocké úřady změnily názor. I to o ledasčem svědčí.
Tím ovšem Izraelcům problémy neskončily. V dějišti chyběla modrobílá vlajka s Davidovou hvězdou, zmínka o izraelské účasti  nebyla k nalezení na oficiálním webu soutěže.  Zfanatizovaní diváci venku mávali vlajkami Palestinské autonomie a pořvávali hesla, na něž by organizátoři v civilizovaných zemích museli reagovat: "Zabijeme vás. nechceme vás tady. Táhněte domů." Stejně tak v samotné hale: bučení, nadávky, urážky.  Něco jako fair play po arabsku. Ubohé, trapné  - a žel příznačné.
Ono nechceme vás tady se totiž v přeneseném slova smyslu netýká pouze jednoho turnaje Masters v judu. Platí i pro ostatní sporty. Nechceme vás, izraelské fotbalisty, v Asijské fotbalové konfederaci. To si prosadily před desetiletími muslimské země v a roce 1974 byl Izrael z konfederace vyloučen. Proto hraje dnes, k údivu mnoha neinformovaných fanoušků, jako asijská země soutěže organizované evropskou asociací UEFA. Totéž se týká i Země izraelské. Nechceme vás tady, usnesly se státy Arabské ligy v roce 1948 a jako jeden muž vojensky napadly Stát Izrael.
Je to pořád o jednom a témže - o právu na existenci. Ať jako národa ve svém státě, nebo o členství v té či oné sportovní federaci a o účasti na tom či onom sportovním podniku. Nedávná ubohá, ale v politicky korektním světě nebezpečná (a naštěstí neúspěšná) snaha reprezentantů fotbalového svazu Palestinské autonomie vyloučit Izrael z FIFA je dalším  kamenem pocházejícím z  této jedovaté mozaiky.

•

FOTO

PŘÍLOHA

Nejlepší izraelské judistky v Rabatu

• Jarden Gerbiová (do 63 kg) – mistryně světa 2013 … páté místo
• Šira Rišoniová (do 48 kg) … páté místo

Nejlepší izraelský judista v Rabatu

• Sagi Muki (do 73 kg) – 3x vítěz turnajů Světového poháru 2013 … sedmé místo

Izraelské fotbalové týmy, které budou hrát evropské klubové soutěže 2015/2016 dle konečného pořadí izraelské Premier League

1. Maccabi Tel Aviv … 70 bodů – mistr Premier League, vítěz Poháru státu a Toto Cupu … 2. předkolo Ligy mistrů
2. Hapoel Ironi Kirjat Šmona … 64 bodů ...3. předkolo Evropské ligy
3. Hapoel Beerševa … 62 bodů … 2. předkolo Evropské ligy
4. Bejtar Jeruzalém … 51 bodů … 1. předkolo Evropské ligy
5. Maccabi Haifa … 50 bodů – bez účasti v soutěžích UEFA