K polemice Trčálek vs Čumpelík

Jedno téma, dva blogeři s opačným názorem, polemika. Vítané zpestření na blogu iDNES. Může prezident vetovat designovanému premiérovi kandidáta na funkci ministra? To je, oč tu běží – a ještě poběží.

Svůj pohled na tuto otázku zveřejnil 19. 11. Jiří Čumpelík („Tip pro předsedu vlády ČR - navrhnout Kajínka do funkce ministra spravedlnosti“). Patří k těm, kdo si myslí, že prezident takové právo má.

Klíčová pasáž v článku kolegy Čumpelíka:

?  Je potřeba si uvědomit, že prezident je sice povinen jmenovat ministry na návrh předsedy vlády, ale do té funkce ministrů nemusí prezident ČR jmenovat osoby, které dle něho nemají potřebné předpoklady k výkonu funkce ministra. Jmenování, či nejmenování navržených osob do funkcí ministra je tedy plně v kompetenci prezidenta ČR a k tomu nepotřebuje žádné právo VETA …

Proti tomuto výkladu se vymezil téhož dne Karel Trčálek („Tip pro předsedu vlády ČR, polemika s panem Čumpelíkem“)

Klíčová pasáž v článku kolegy Trčálka:

?  Pokud by tomu totiž tak bylo, nemuseli bychom se každé čtyři roky trmácet k volbám, protože by bylo čistě na panu prezidentovi, koho by jmenoval ministrem, protože by, dle jeho soudu, měl ty správné předpoklady k výkonu jistě náročné ministerské funkce.

Pokud jde o věcnou stránku sporu, je mi bližší postoj Karla Trčálka. To budiž „vytknuto před závorku“. Současně mám ale na zřeteli, že názorová shoda ohledně toho, zda prezident „má či nemá právo“ nepanuje ani mezi ústavními právníky (jak jsem vyrozuměl z probíhajících diskusí a vyjádření v médiích), čili označovat zastánce jednoho pohledu za hlupáka považují za nefér. Částečné přenesení polemiky do osobní roviny a dehonestace člověka stojícího na opačném názorovém pólu je přesně to, čeho bychom se v debatách měli vyvarovat. V opačném případě přispíváme k tomu, že se nejen internetové diskusní fórum, ale samotný blog víc a víc přiblíží k mediální páchnoucí žumpě.

O co konkrétně jde?

Opravdu bylo nutné, aby v dobře vyargumentované reakci Karel Trčálek výsměšně označil Jiřího Čumpelíka jako „našeho největšího odborníka na ústavní právo“?

Opravdu bylo nutné napsat o Jiřím Čumpelíkovi, že se zařadil mezi hlupáky, byť Karel Trčálek rafinovaně obrousil ostří slovy, že, jak pevně věří, stalo se tak „jen nějakým nedopatřením, ke kterému určitě nedochází víckrát než jednou za sto let“.

Z čeho Karel Trčálek dovodil, že Jiřímu Čumpelíkovi to, co v blogu předložil „jistě někdo poradil“. On pan Čumpelík snad působí dojmem, že není schopen samostatného úsudku? Není to jen falešná představa pana Trčálka?

A pak tu máme jistý protimluv Karla Trčálka. Ačkoliv píše, že Jiří Čumpelík se zařadil mezi hlupáky (kvůli svému pohledu na výše zmíněný problém), pravda, jen nějakým nedopatřením, ale v té množině se prostě nachází, o několik odstavců dál píše:

?   … pevně věřím, že pan Čumpelík není hlupák, že jen maximálně vidí pavouky, kterým upadávají nožky.

Jaký smysl ve vztahu k diskutované záležitosti má závěr této věty? Přiznám se: netuším.

Téma prezidentova veta týkajícího se navržených kandidátů je jistě závažné a zaslouží si seriózní výměnu názoru ve veřejném prostoru včetně blogerských stránek. V tomto smyslu počin obou autorů vítám. S výhradou vůči textu Karla Trčálka. Svými osobními výpady na adresu Jiřího Čumpelíka (který se i podle mého soudu s největší pravděpodobností mýlí*) svůj článek nesmyslně znehodnotil. Asi jako když dobře napsanou literární práci zabalíte do mastného papíru od grilovaného kuřecího stehna.

Proč?

* Jak jsem uvedl v jednom svém předchozím článku, i já mám jisté problémy s Janem Lipavským jako kandidátem na post ministra zahraničí. To je ale poněkud jiné téma.