K odchodu M. Albrightové pohledem M. Zemana a V. Klause

Odchod tak významné osobnosti, jakou byla Madeleine Albrightová, americká politička s unikátním vztahem k naší zemi, mě přiměl zajímat se o to, jak zareaguje prezident Zeman a exprezident Klaus.

Zdrojem je hradní web, případně twitterový účet mluvčího prezidenta, a internetové stránky Institutu Václava Klause.

(I)

Hrad se vyjádřil den poté, 24. března 2022. Formou kondolenčního dopisu adresovaného US prezidentovi. V něm Miloš Zeman píše, že paní Albrightové „si vážily nejen Spojené státy americké, ale i já osobně a celý český národ“. Také v další části dopisu čteme pouze chválu a v závěru se dozvídáme, že Madeleine Albrightová „nadále zůstane velkou, hrdou a příkladnou osobností“.

Osobně se mohu s obsahem kondolenčního dopisu ztotožnit. Hodnotím naši slavnou krajanku veskrze pozitivně. A to včetně její role v roce 1999, v čase války v Jugoslávii neboli operace Allied Force, leteckých úderů proti Miloševićovu režimu.

Svůj názor jsem od té doby nezměnil, Miloš Zeman ano. Ačkoli v devětadevadesátém, krátce po našem vstupu do Severoatlantické smluvní organizace, jako premiér použití síly v zájmu ukončení války podpořil, později považoval operaci Allied Force za chybu. Jeho obrat vyvrcholil 18. května 2021, kdy si na Pražském hradě za přítomnosti srbského prezidenta Vučiće posypal hlavu popelem, za bombardování se omluvil a dokonce požádal srbský národ o odpuštění (obr.1).

... obr. 1/Zpráva ČTK z 18. května 2021.

Máme tu tedy jistý problém, neboť Madeleine Albrightová, jak při jedné příležitosti rád připomněl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček (obr. 2), „nese přímou odpovědnost za bombardování Srbska“ – a tedy je vinna tím, za co se Miloš Zeman omluvil a požádal o odpuštění. V takovém případě je ovšem nesnadno pochopitelné jeho vyznání, že si M. Albrightové osobně váží a považuje ji za velkou, hrdou a příkladnou osobnost.

Bylo-li spojenecké bombardování Jugoslávie něco tak extrémně špatného, že musel prezident Zeman požádat celý srbský národ o odpuštění, pak člověk, který za na té extrémní špatnosti zásadním způsobem spolupodílel, sotva může být velkou a příkladnou osobností, které by bylo možné si vážit.

Anebo je to obráceně, spojenecká operace proti Jugoslávii byla nezbytná, člověk, který má lví podíl na tom, že se uskutečnila je hoden úcty – a v tom případě nedává smysl Zemanova omluva a prosba o odpuštění.

I Miloš Zeman přece ví, že není možné na jednu stranu omluvit se Ukrajincům za agresi a současně tvrdit, že Putin je hoden úcty (což je příklad, nikoho s nikým nesrovnávám).

Zemanovo „názory nemění jen idiot“ je sice vtipný bonmot, ale pokud jsou měněny tímto způsobem, je obtížné v tom najít hlubší smysl.

.. obr. 2/Vyjádření Jiřího Ovčáčka na jeho Twitteru z 24. července 2021.

(II)

Očekával jsem, že vzhledem k významu, jaký pražská rodačka a pozdější špičková americká politička ve světovém dění měla, objeví se druhý na stránkách Institutu Václava Klause, třeba v rubrice Stanovisko ke dni vzpomínkové ohlédnutí. Dychtivě jsem proto otevřel 24. března web Institutu – a nic. K tomuto datu byly v nabídce odpovědi Václava Klause na otázky agentury Moroccan News Agency týkající se Západní Sahary, a to pouze v angličtině. (obr. 3). Proč právě této části světa?

... obr. 3/ Titulek článku na webu Institutu VK publikovaného 24. března 2022.

Západní Sahara patří ke sporným územím – nárokuje si ho jak Maroko, tak povstalecká fronta Polisario, která na jeho teritoriu vyhlásila nezávislý stát Saharská arabská demokratická republika (SADR), ačkoli reálně kontroluje pouze část území. SADR v současné době uznávají čtyři desítky států světa.

Vody více méně patové situace rozvířilo v minulých dnech Španělsko, bývalá koloniální mocnost v této části Afriky. Madrid vyjádřil podporu marocké iniciativě z roku 2007, podle níž je Západní Sahara (tzv. Marocká Sahara) součástí marocké monarchie, která plánuje poskytnout jí plnou autonomii. Krok Španělska vyvolal ovšem ostrou kritiku jak fronty Polisario, tak jejích podporovatelů, na prvním místě Alžírska, regionálního rivala Maroka.

Toto je nutné znát, abychom porozuměli první otázce, kterou marocká agentura Václavu Klausovi položila:

Jak vnímáte nový postoj Španělska týkající se sporu o Marockou Saharu?

Václav Klaus odpověděl:

Beru to jako vážný krok vpřed. Obyvatelé Západní Sahary si zaslouží trvalé řešení tohoto konfliktu, které musí vycházet jak ze stávající reality, tak ze smysluplných návrhů. Jakékoli jiné řešení než ponechání území Západní Sahary uvnitř Maroka znamená popření statu quo. To by bylo destruktivní a extrémně nákladné pro všechny strany.

Z toho lze dovodit, že Václav Klaus upřednostňuje ponechání Západní Sahary pod marockou suverenitou. Osobně mě tento postoj potěšil, mám stejný názor.

Teď ještě zjistit, jak Václav Klaus hodnotí Madeleine Albrightovou. Článek se blíží k závěru, je 19:50 SEČ (24. 3.) a na webu Instititutu stále nic. Tak snad později.