- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Je zde ještě jeden zásadní aspekt, který tak trochu míjejí všichni diskutující. My totiž onu situaci posuzujeme z našeho hlediska pod prizmatem poměrů v naší zemi. Máme morální postoje, že zastřelit ležícího člověka je odporný zločin. Ten ležící chtěl ale předtím usmrtit člověka a nepovedlo se mu to jen včasným zásahem IDF. Dle tvrzení vojáka se na zemi pohnul a jak víme, občas mají podobní lidé na sobě ještě výbušninu.
Pakliže měl na rozvahu jen zlomek vteřiny, tak konal jak konal.
Naše osobní soudy budou vždy nedokonalé.
Krvežížnivý fanatik Stejskal opět perlí.
Dovolím si nesouhlasit. Nejprve tedy s bodem číslo jedna, vaší úvahy. Vy přece musíte dobře vědět, že takové srovnání vůbec nelze použít. Ostatně o pár řádek jste to jasně napsal. Izrael je demokratický a hlavně právní stát. Srovnávat s tím, co by se stalo v Iránu, ale taky třeba v Syrii, Libanonu nebo Gaze, takové srovnání staví Izrael na úroveň těchto oblastí.
Onen voják dostal 16 respektive 12 měsíců. To je za to co provedl opravdu hodně nízký trest. Jsem k palestínským teroristům naprosto nesmiřitelný, nicméně v okamžiku kdy je už bezmocný na zemi, tak je třeba další kroky přenechat justici. Víte, kdyby pan president tu milost udělil co by se stalo? Co by to mezinárodně vyvolalo? Dnes vidíme, že Izrael, k vzteku všech jeho odpůrců, pomalu vychází z izolace a navazuje vztahy se zeměmi, u kterých to donedávna nebylo možné. Vidím to jednak jako veliký úspěch premiéra ale také jako fakt, že tyto země vidí, že Izrael není skutečným nebezpečím. Pokud by pan president udělil milost, vznikající důvěra by byla narušena a to nikdo z nás nechce. Ten voják ty zbývající měsíce ve vězení přežije a myslím si že jeho budoucnost není nijak vážně ohrožena. Nevolejme tedy po ohrožení budoucnosti celé země.
Pokud mu v extremní situaci jenom a pouze ruply nervy, tak jsem byl pro udělení milosti. Už žádost o ní je přiznáním viny.
Jsem pravicově zaměřený, ale v tomto případě dostal ještě málo a může být rád, že nedostal 5 let.
Vůbec se necítil v nebezpečí, dokonce si sundal helmu pár minut před výstřelem.
Můžu chápat jeho vztek, právě mu pobodali kamaráda.
Kdyby Elior řekl, "ano, byl jsem naštvaný, stalo se co se stalo, lituji toho", byl by jsem 100%ně pro milost, ale že po celou dobu lhal a měnil výpovědi dost neomaleným způsobem neboť počítal s tím, že veřejnost mu tlakem pomůže od trestu. Naštěstí zákony IDF jsou silnější než jeho přání.
Veřejnost byla většinou na jeho straně, ale nikoli z důvodu, že by udělali to samé, co on, ovšem jako bratři ve zbrani drží při sobě v dobrém i zlém jako ve všech jiných armádach.
Věřím, že v samotné IDF by se našla pouze hrstka "hrdinů" jako Elior, kteří by udělali přesně to samé.
Jsem na prezidenta Rivniho opravdu HRDÝ!!!
Asi mi není úplně jasné, proč by se měli zpacifikovaní teroristé střílet.
To si američtí vojáci v Tichomoří taky nedovedli představit. Když skončil boj, tak zdravotníci šli ošetřit i raněné Japonce. Nováčci. Protože běžně raněný Japonec držel v ruce odjištěný granát a tak ještě ve smrti zabil nepřítele. Po těchto zkušenostech už raněné Japonce většinou pro jistotu zastřelili.
Měli pro to dost dobrý důvod. V Elorově případě jde o to, jestli mohl oprávněně předpokládat něco podobného (jako že to ti teroristi taky dělají).