K jednomu odmítnutí paktu o migraci

Izrael se v úterý 20/11 připojil k zemím, které nepodpoří Globální pakt OSN o migraci. Ten má být podepsán v prosinci v marockém Marrákeši. Rozhodnutí oznámil premiér Netanjahu, který současně šéfuje ministerstvu zahraničí.

Mezi země, které mají s paktem problém a postavily se k němu odmítavě, patří kromě jiných také ČR, nově i Polsko, dříve se k nim zařadilo Maďarsko s Rakouskem a v zámoří už loni USA. V Evropě dále Bulharsko, Itálie nebo Švýcarsko. Výčet není úplný. (Např. ve středu 21/11 přinesl server iRozhlas zprávu, že se nepřipojí Austrálie.)

Netanjahu v krátkém prohlášení na svém twitterovém a facebookovém účtu uvedl: Jsme odhodláni chránit naše hranice před nelegálními migranty. To jsme dělali dosud a budeme to dělat i nadále.

Izraelská delegace tudíž do Marrákeše nepojede.

Web Jpost.com cituje nejmenovaného izraelského diplomata, který vysvětlil:

• Tato úmluva zahrnuje prvky, které nejsou v souladu se zájmy Izraele. Kupříkladu sjednocení rodin migrantů. Jsme malá země v komplikované geografické poloze. Nejsme jako Německo, které může absorbovat milion lidí.

V případě Izraele jde o to, že je státem ustaveným primárně pro Židy. Během své existence jich dokázal integrovat několik milionů z nejrůznějších zemí světa. Jeho základním zájmem je, a nemůže tomu být jinak, zachovat židovský charakter státu. Přijímání nežidovských migrantů, potažmo migrantů ilegálních, jde proti logice této politiky. Sjednocení rodin by tento neblahý trend ještě znásobilo. Něčemu takovému je třeba čelit.

Afričtí migranti pronikali do Izraele přes Sinaj relativně snadno prostupnou hranici s Egyptem. Bylo jich několik desítek tisíc – orientační čísla z dubna 2012: 34 tisíc z Eritreje, 15 tisíc ze Súdánu a 10 tisíc z jiných zemí. (Kolik běženců z Afriky přišlo v minulých letech do ČR?) Po dokončení plotu na izraelsko-egyptské hranici byl migrační proud zastaven.

Kdyby v Izraeli vládli tzv. sluníčkáři a africkým migrantům ukázali otevřenou náruč, kolik by jich tam dnes bylo? Sto tisíc? Dvě stě tisíc? Půl milionu?

Něco takového nelze připustit. Proč?

Podívejme se na mapu Blízkého východu. Ten malý pás země, v porovnání s velikostí arabského světa téměř neviditelný, je určen pro Židy. Je to jejich země, domov, historická pravlast. Čistě teoreticky, ale vlastně i prakticky, ta země by měla být schopna absorbovat všechny Židy, ať jsou rozseti kdekoli na této planetě. Každý Žid, který se rozhodne pro návrat, musí mít v Izraeli zajištěné místo.

Nelze říci žádné židovské rodině: Vraťte se zpět, do Izraele se „nevejdete“. Proto byl Izrael založen: jako novodobé útočiště. Jako oáza na tomto světě. Útočiště a oáza pro Židy. Staronová vlast.

Není mnoho národů, jejichž většina žije mimo mateřskou zemi. V případě Židů tomu tak je. Vzhledem k teritoriální velikosti Země izraelské je zřejmé, že Izrael nemůže (ve větším množství) přijímat nežidovské migranty. Tím by popřel smysl své existence. Jde o věc principu.

Také proto premiér Izraele oznámil, že se nepřipojí ke Globálnímu paktu OSN o migraci.