K jednomu aspektu jednoho projevu hradního kancléře

Opět se potvrdilo, že co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Alespoň si to myslí šéf Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislav Mynář – soudě podle jeho vyjádření a chování.  

Během tiskové konference bez otázek novinářů konané na Pražském hradě 21. října zveřejnil kancléř video prezidenta, který ve vážném zdravotním stavu (jak lze dovodit z odpovědi ředitele Ústřední vojenské nemocnice předsedovi Senátu PČR ze dne 18. října) podepisuje politický dokument (zřejmě rozhodnutí o svolání nově zvolené Poslanecké sněmovny – video nebylo příliš kvalitní, abych to mohl se stoprocentní jistotou tvrdit, ale to nechme pro tuto chvíli stranou).

Mynář zřejmě usoudil, že zveřejnění takových záběrů (prezidenta v pyžamu na nemocničním lůžku oddělení intenzivní péče) není neetické. Ba že je důvodné. Chtěl tím podat důkaz, že ze strany KPR nedošlo k manipulaci či zfalšování prezidentova podpisu. Kancléř  uvedl, že tak činí „v zájmu ochrany cti a práv prezidenta republiky.“ Jak vznešené.

A když někdo jiný zveřejní záběry téhož nemocného prezidenta? Stalo se 10. října: novináři publikovali obrázky „bezvládného“ prezidenta během jeho příjmu na Emergency střešovické vojenské nemocnice. Učinili tak proto, že je to jejich práce – a kromě toho, relevantních informací o stavu prezidenta bylo tehdy méně než málo. Také kvůli tomu, jak (ne)komunikovala KPR, nemluvě o způsobu práce tiskového mluvčího prezidenta.

Tyto obrázky označil kancléř Mynář v projevu, s nímž vystoupil na tiskové konferenci (opět bez otázek novinářů) dne 18. října, jako „velmi neeticky pořízené“.

Inu, co je dovoleno Jovovi …