K jedné nechutné politizaci na filmovém festivalu v Cannes

O tom, že mezi filmem a politikou panují velice často „zvláštní vztahy“, takové i onaké, víme my, kdo jsme žili v komunistické totalitě, své. Stále se máme ale čemu učit.

V úterý 6. července začal v Cannes prestižní filmový festival. Už úctyhodný 74. ročník. V soutěžní sekci „Un Certain Regard“ bude v sobotu 10. července promítnut snímek „Let It Be Morning“.

Jaká je země původu tohoto filmu? To je právě problém.

Záleží na tom, jakýma očima se na tuto otázku díváte. Jestli pohledem normálně uvažujícího člověka, nebo pohledem takzvaně palestinským. Vysvětlení bude následovat.

Nejprve k filmu samotnému. Na webu canneského festivalu čteme: Sami žije v Jeruzalémě se svou ženou a dítětem. Pozvánka na svatbu jeho bratra ho přiměje vrátit se do arabské vesnice, kde vyrůstal. Po svatbě, bez jakéhokoli vysvětlení, je vesnice zablokována izraelskými vojáky. Mezi těmi, kdo přes noc uvízli ve zdech narůstá zmatek. Odříznutý od vnějšího světa, uvězněný v neočekávané situaci, Sami sleduje, jak se všechno rozpadá.

Tedy: děj se odehrává v arabské vesnici na Západním břehu, kolem níž vyrostla bezpečnostní zeď.

Film podle stejnojmenné knihy izraelsko-arabského autora Sayeda Kašuy natočil izraelský (židovský) režisér Eran Kolirin a obsadil ho herci, o nichž ovšem také nevíme, kam je zařadit. Jsou to Izraelci? Palestinci?

Komplikace způsobuje to, o čem píšu už několik let: nesprávná geografická terminologie. Používání výrazu „Palestina“ jak pro historické území britského mandátu, tak pro teritorium Palestinské (arabské) autonomie. Tím ale zmatky nekončí.

Když se o film a jeho aktéry zajímáte podrobněji, zjistíte, že většina jsou národností Arabové (na rozdíl od režiséra Kolirina). Jenomže není Arab jako Arab. Pochází-li někdo z nich z Izraele a v Izraeli žije, je nesmyslné nazývat ho Palestincem. Přesto se právě to stalo.

Na webu festivalu jsem rozklikl minivizitky devíti herců a hereček tohoto filmu. U osmi z nich byla jako stát uvedena „Palestina“, pouze u jednoho „Izrael“. Jelikož ale žádný stát Palestina neexistuje, existují jen dva správné zápisy: 1/ Buď jde o umělce izraelského (arabské národnosti), 2/ nebo umělce, který je občanem Palestinské autonomie.

Tím ale „zmatení v názvosloví“ nekončí. Jdete-li ještě dál ke kořenům, dočtete se pozoruhodné údaje. Tak třeba na webu herce Alexe Bakriho, k němuž festivalový web přiřadil jako stát Palestinu, je uvedeno, že se narodil v palestinské vesnici Beane v Galileji/Izrael (obr. 1). Co to znamená „palestinská vesnice v Izraeli“? Snad arabská.

... obr. 1/Zdroj: Web Alexbakri.com.

Anebo herečka Yara E. Jarrarová. O té zase web Mykalimag.com sdělil, že se narodila a vyrůstala v Jaffě, Palestina (obr. 2). Pokud by se ovšem měla narodit v Jaffě v Palestině, muselo se tak stát nejpozději 13. května 1948, protože od 14. května toho roku je Jaffa součástí nikoli Palestiny, ale Izraele. Muselo by jí tedy být nejméně třiasedmdesát. Podíváme-li se ale na  TENTO FOTOODKAZ, zjistíme, že je podstatně mladší. Zmíněný web tudíž mystifikuje. Yara se prostě narodila a vyrůstala v Izraeli; jde tedy o izraelskou Arabku. Za Palestinku se může považovat od té doby, co se přestěhovala (2020) do Ramalláhu na Západním břehu.

... obr. 2/Zdroj: Web Mykalimag.com.

Ani to ale není všechno.

Zmíněný film „Let It Be Morning“ byl, jak v úvodu uvedeno, vybrán do soutěžní sekce „Un Certain Regard“ MFF v Cannes. Což je vysoká pocta a každý umělec, který ve snímku účinkuje, by jistě považoval za čest do Cannes přijet, aby film prezentoval. Tedy každý umělec normálně uvažující.

Nedlouho po zahájení festivalu jsme se ovšem dozvěděli, že arabští herci, kteří ve filmu hrají, se rozhodli jeho uvedení v Cannes bojkotovat. Důvod? Podle serveru Ynetnews uvedli:

• Jsme hrdí a stojíme si za svým účinkováním ve filmu našeho přítele a spojence Erana Kalirina. Přesto nemůžeme ignorovat rozpor, který vyplývá ze skutečnosti, že snímek byl přijat do soutěže jako „izraelský film“.

Ve vysvětlujícím dopise pak odsoudili to, co tvrdí, že je izraelskou politiku vůči palestinským Arabům, která podle nich zahrnuje kromě jiného „odepření práv, apartheid, vojenskou kontrolu, násilí proti Palestincům, vymazání identity“.

Lidem s takovýmto politickým názorem nemá valného smyslu jejich přesvědčení vyvracet. Smysl ale má uvést dva argumenty, o nichž informoval server Ynet:

• snímek „Let It Be Morning“ byl spolufinancován filmovým fondem izraelského ministerstva kultury – z tohoto zdroje obdržel dva miliony nových izraelských šekelů (1 NIS je přiblizně 6,65 českých korun);
• součástí dohody s producenty bylo, že výměnou za získání finanční podpory bude všude ve světě prezentován jako film izraelský (což také je);

Režisér Kolirin vyjádřil pro počínání herců z jeho filmu pochopení. Naproti tomu izraelský ministr kultury Hili Tropper uvedl: „Ti kdo vědí, jak získat finanční podporu pro svůj film od státu, by se za Izrael neměli stydět.“

Osobně se vyjádřím bez servítků: nechat si vyplatit honorář za účinkování v izraelském filmu, který byl finančně podpořen izraelským státem, a pak jeho mezinárodní uvedení bojkotovat proto, že jde o film izraelský, to vyžaduje zvláštní druh logiky. Takový palestinský druh logiky.