K diskvalifikaci ukrajinského skeletonisty na OH 2026

Případ Vladyslava Heraskevyče je dobrou ilustrací biblického výroku, že litera zabíjí, ale Duch obživuje. Ačkoli původně mají tato slova apoštola Pavla výlučně náboženský význam, můžeme je aplikovat i běžném životě.

Případně mírně upravit: sveřepé lpění na paragrafech dobrou myšlenku zabíjí, zatímco vyšší princip mravní jí dává život. Co se stalo, je patrně všeobecně známo. Heraskevyč měl v povinné výbavě helmu s vyobrazením 24 ukrajinských sportovců, kteří přišli o život v souvislosti s ruskou agresí proti jejich zemi, která začala v únoru 2022 a trvá dodnes.

Žádný politický nápis, žádné propagační slogany, jen malé obrázky. Přesto mu tuto helmu MOV zakázal a když se sportovec nehodlal podrobit, byl diskvalifikován. Důvod: olympijské regule zapovídají politické projevy.

Dobře. Pak je ale vrcholem pokrytectví, když mu jako náhrada byla nabídnuta černá páska na kombinéze. Každý by přece věděl, proč tu černou pásku má. Kvůli oněm čtyřiadvaceti sportovcům „z helmy“. Pokud jejich vyobrazení je politickým projevem, pak politickým projevem logicky musí být i černá páska, pakliže má sloužit jako náhrada za onu helmu.

Černou pásku Heraskevyč odmítl. Rozumím mu. Na tuto falešnou hru činovníků MOV v čele s jeho šéfkou Coventryovou reprezentant země postižené agresí odmítl přistoupit. Správně řekl: Taková je cena, kterou platíme za svou důstojnost. Buď helma s vyobrazením sportovců, nebo nic. Samozřejmě i s příslušnými následky. Jak kdosi výstižně vyjádřil, MOV nediskvalifikoval sportovce, ale svoji vlastní reputaci.

Nikoli poprvé. Vzpomeňme, jak dlouho trvalo, než MOV povolil, aby na zahajovacím olympijském ceremoniálu byli minutou ticha uctěni izraelští olympionici zavraždění na letních hrách v Mnichově v roce 1972. Bylo to bezmála po půl století, v červenci 2021 v Tokiu. Víc dodávat netřeba.

●

Odkaz

Odkaz

Odkaz