K článku J. Zieglera o exodu Židů z Ruska

Kolega Jan Ziegler napsal na blogu iDNES článek „Židé utíkají z Ruska, mají strach z pogromů“ (18. 8. 2022) vycházející z informací publikovaných o den dříve na serveru Seznam Zprávy.  

Chtěl bych se zastavit u dvou vět v Zieglerově textu:

„Poslední kroky Moskvy jsou vůči Židům poměrně nepřátelské. To se týká například chystaného zákazu Židovské agentury, která zajišťuje přestěhování ruských Židů do Izraele, na popud ruského ministerstva spravedlnosti.“

Má poznámka nebude ovšem polemická, nýbrž doplňující.

Ruské ministerstvo spravedlnosti se pokouší – pokud v tom není ještě nějaká jiná politická hra – dosáhnout zákazu činnosti tamní pobočky Židovské agentury soudní cestou. S poukazem na to, že agentura při svých aktivitách v RF porušuje místní zákony, zejména v oblasti nakládání s osobními údaji. (Řádně vyřídit proces vystěhování je bez nich ovšem obtížně představitelné.) Ministerstvo dokonce uvedlo, že Židovská agentura by mohla být zařazena mezi „zahraniční agenty“, což by znamenalo ukončení činnosti.

První, informativní státní se konalo u jednoho moskevského oblastního soudu (rajon Basmannyj) 28. července. V podstatě rozhodlo o tom, že jednání bude pokračovat v pátek 19. srpna. V předvečer tohoto řízení si analytik Zvika Klein v novinách The Jerusalem Post poněkud zaspekuloval a předestřel čtyři možné scénáře toho, jak by páteční soud mohl dopadnut.

Scénář optimistický

Soudce řekne něco ve smyslu: Vyslechl jsem vaše argumenty. Ministerstvo spravedlnosti nepředložilo žádné relevantní důvody opravňující k tvrzení, že Židovská agentura by měla být považována za zahraničního agenta, a proto může v Rusku nadále působit. Tento scénář je podle analytika nejméně pravděpodobný.

Scénář pesimistický

Soudce vyslechne všechny strany a dojde k závěru, že ministerstvo spravedlnosti má pravdu. Neshledá důvod, proč tento případ dále prodlužovat a Židovská agentura bude muset v Rusku skončit. Tento scénář není nemožný, ale Zvika Klein s odkazem na ruské právní experty  dovozuje, že soudy obvykle tímto způsobem nekončí, a to ani v případě, že je obžalovaný nepřítelem režimu (což Židovská agentura není – LS). V rámci pesimistického scénáře autor předpokládá, že agentura se bude moci odvolat k vyšší instanci.

Scénář realisticko – optimistický

Soudce vyzve zástupce agentury k mimosoudnímu jednání o narovnání sporu, případně formou mediace (přes zprostředkovatele).. Tento scénář je z pohledu šéfů Židovské agentury pozitivní, zejména proto, že jim dává více času na stanovení strategie, jak dále postupovat.

Komplikovanější verze realistického scénáře

Soudce vyslechne všechny strany a rozhodne, že musí do případu hloubějí proniknout, detailněji mu porozumět. Naplánuje tedy další slyšení a soudní proces bude pokračovat. Tento scénář není ani špatný, ani dobrý, ale je pokračováním statu quo. Dočasná výhoda: dokud bude soud pokračovat, může agentura v Rusku dále působit.

Zvika Klein ovšem také naznačuje, že vedle samotného soudního projednávání kauzy existují zákulisní vyjednávání a intervence ve prospěch Židovské agentury, do kterých ovšem nevidíme. Vladimir Putin, když před několika dny hovořil o této záležitosti s izraelským prezidentem Isaacem Herzogem (ten, než se stal hlavou státu, sloužil v letech 2018-2021 jako předseda Židovské agentury), pouze zopakoval, že jde o právní záležitost, kterou musí vyřešit právníci. Diplomatický zdroj, o který se Zvika Klein opírá, prý uvádí, že Rusové v souvislosti s touto kauzou nepožadovali ani  navrácení jeruzalémského komplexu Alexandrův dvůr, který si nárokují (jde ovšem o právně komplikovaný případ), ani změnu izraelské politiky (ve svůj prospěch), pokud jde o ruskou agresi na Ukrajinu.

Po pátečním (19. 8.) soudním jednání se dozvíme víc.

Závěrem několik čísel doplňujících článek Jana Zieglera. Podle Zviky Kleina

- se vystěhovalo do Izraele od začátku ruské invaze  12 a půl tisíce ukrajinských Židů,

- téměř 21 tisíc ruských Židů a

- bezmála 1100 Židů z Běloruska.

Od konce února přišlo do Izraele 44 tisíc občanů Ukrajiny, téměř 71 tisíc občanů Ruska (netýká se Židů, kteří dělají tzv. aliju, tedy návrat z diaspory do své historické vlasti). Naproti tomu z Izraele odešlo 17660 Ukrajinců a zaokrouhleně 38 a půl tisíce Rusů.

V samotném Rusku čeká na žádost o vyřízení alije (přestěhování do Izraele) přes 35 tisíc Židů.