K článku J. Bartoně ohledně hlasování v OSN

Článek Jana Bartoně „Kdo podporuje ruskou anexi?“ (blog iDNES/13. 10. 2022) je téměř učebnicovou ukázkou toho, jak lze zcela jasné a přesvědčivé hlasování relativizovat, pakliže je „správně“ interpretováno.

Řeč je o rezoluci Valného shromáždění OSN, která naprostou většinou hlasů odmítla ruský nárok na anexi čtyř oblastí suverénního ukrajinského státu – s poukazem na to, že „regiony Doněck, Cherson, Luhansk a Záporoží jsou dočasně okupovány Ruskem v důsledku agrese, což porušuje územní celistvost, suverenitu a politickou nezávislost Ukrajiny“.

Pokud někdo potřeboval důkaz o tom, jak je Rusko, pokud jde o jeho nynější barbarské počínání na Ukrajině, uvnitř mezinárodního společenství osamoceno, tak ho v podobě středeční (12. 10.) rezoluce dostal na stříbrném podnose.

Připomeňme čísla:

Počet členů OSN … 193;

Proti Rusku … 143, tj. 74,1% z celkového počtu členů;

Rusko podpořilo … 5, tj. 2,6 %;

Zdrželo se … 35, tj. 18,1 %;

Nepřítomno … 10, tj. 5,2 %;

Pan Bartoň ta čísla samozřejmě zná a ve svém textu s nimi pracuje. Přesto napsal tuto pozoruhodnou větu:

Stále tedy platí, že se proti ruské politice na Ukrajině postavily jednotně státy Západu (USA a EU), v tak zvaném rozvojovém světě se Indie a Čína, které mají dohromady více jak 3 miliardy lidí, otevřeně proti ruské politice nepostavily.

Argumentovat počtem obyvatel Indie a ČLR v souvislosti s výsledkem hlasování působí jako čirá demagogie. Obě země se sice otevřeně proti ruské politice nepostavily, ale ani ji otevřeně nepodpořily – tak jako ony čtyři země, u nichž by cokoli jiného znamenalo překvapení: Bělorusko, Severní Korea, Sýrie a Nikaragua. To je jedna poznámka. Kromě toho by bylo nutné „dopovědět B“. Jan Bartoň píše, že proti ruské politice se postavily jednotně státy Západu, uvádí USA a EU, doplnil bych ještě Spojené království, a pak už se zabývá postojem Indie a Číny. Bylo by fér uvést, že USA + EU + Spojené království = 29 zemí. A co ostatních 114 států, které ruskou dobyvačnou politiku odmítly? V OSN tedy nešlo o nějaký protiruský západní blok (a už vůbec ne o diplomatický teror, jak to nesmyslně nazval Lavrov), ale o jednoznačné odsouzení aktů agresora takříkajíc „napříč politickými světovými stranami“.

Nevím, komu Jan Bartoň dává hlas při celostátních volbách a nic mi do toho není. Jsem si ale jist, že kdyby jím preferovaná strana XY obdržela 74 procent hlasů, byl by navýsost spokojen a nezabýval by se žonglováním s jinými čísly, například tím, že menšina voličů odevzdala prázdné obálky a podobně.

Ať už kdokoli „čte“ výsledky hlasování týkajícího se zmíněné rezoluce tím či oním způsobem, přesněji s tím či oním záměrem, jedno je jisté a neoddiskutovatelné. Rusko, Kreml, Putin utrpěli ve Spojených národech zdrcující porážku. V této záležitosti je tedy svět ještě v pořádku.