K blahopřání Tálibánu aneb Svůj k svému

Kdo může poslat gratulaci Tálibánu, kdo se může radovat z jeho úspěchu? Bez překvapení: teroristé. Hnutí Hamas vládnoucí v Pásmu Gazy. Nelze si mimoděk nevzpomenout na 11. září 2001.

Kdo se bouřlivě radoval, když padla Dvojčata, zatímco civilizovaný svět oněměl úžasem? Palestinští Arabové.

A dnes? Někteří z nich si zachovali zdravý rozum a realistický odstup. Na mysli mám jednoho konkrétního představitele palestinských Arabů, jak uvidíme v závěru tohoto článku. Je to ale spíše výjimka.

V pondělí 16. srpna informoval web listu The Jerusalem Post o gratulaci, kterou Hamas adresoval novým vládcům Afghánistánu:

• Blahopřejeme muslimskému afghánskému lidu k porážce americké okupace na celém afghánském území a hnutí Tálibán a jeho udatnému vedení k tomuto vítězství, kterým vyvrcholil jeho dlouhý boj trvající posledních 20 let.

A nebyl by to Hamas, aby si v gratulaci nepřihřál svoji polívčičku.

• Když Hamas přeje afghánskému muslimskému lidu a jeho vedení úspěch při dosažení jednoty, stability a prosperity, klade důraz na to, že ukončení Američany vedené okupace je důkazem, že odpor národů, na prvním místě našeho bojujícího palestinského lidu, vede k vítězství.

To jsme ovšem v oblasti pouhého přání, které má s realitou málo společného. Přece jenom: situace v Afghánistánu je jedna věc, arabsko-izraelský konflikt věc druhá, zcela odlišná.

Nicméně jednomu „detailu“ je nutné věnovat zvýšenou pozornost. The Jerusalem Post zmiňuje nejmenovaného novináře působícího v Pásmu Gazy, který předpokládá, že po „osvobození“ Afghánistánu bude posílena spolupráce mezi Hamasem a Tálibánem. Podle jeho vyjádření vítězství Tálibánu je posilou pro palestinské odbojové skupiny včetně Hamasu (rozuměj: teroristické skupiny - LS). Ukazuje, že USA a jejich spojenci mohou být poraženi navzdory jejich vojenským schopnostem.

Proti tomu je nutné se ohradit. Ačkoli mnozí, včetně autora tohoto článku, použili v souvislosti s odchodem spojeneckých sil z Afghánistánu slovo porážka, nejedná se o ten druh porážky, jaký mají na mysli palestinští Arabové. Američané nebyli poraženi v boji; jde o „porážku“ ve smyslu odchodu od nedokončené mise: nebylo dosaženo toho, čeho dosaženo být mělo - asi jako kdyby Spojenci (a tím myslím jak západní, tak Sověty) ukončili za druhé světové války bojové aktivity dejme tomu na hranicích Německa.

The Jerusalem Post píše také o tom, že na sociálních sítích se objevily příspěvky palestinských Arabů, kteří také píší o „porážce“ USA v Afghánistánu a gratulují „hrdinům Afghánské islámské republiky“ k „osvobození“ hlavního města Kábulu.

Tyto vášně chladí, ba posmívá se jim Ahmed Madždalani, člen výkonného výboru Palestinské osvobozenecké organizace PLO. Všem, kdo se „radují z vítězství odboje nad americkým imperialismem je potřeba připomenout, že Tálibán vstoupil do Kábulu, aniž by čelil odporu ze strany afghánské armády v souladu s ujednáním z Dauhá, které bylo podepsáno s Tálibánem (ovšem Američany, nikoli afghánskou vládou – LS) a týkalo se odchodu US sil z Afghánistánu“.

Madždalani odsoudil Tálibán jako „temnou a brutální sílu, která vytvořila Islámský stát a Al Káidu (pro české rozumbrady: tvrdí on, nikoli autor článku – LS) a všechny formy extremismu a terorismu. Řekl, že Arabové a muslimové byli první, kdo za tento extremismus a terorismus zaplatili svoji cenu.

Je sice zvláštní, že toto říká představitel organizace, jejíž součástí jsou teroristické formace, nicméně jeho názor na Tálibán je v zásadě správný. Je to temná a brutální síla. Já dodávám: s barbarskými praktikami a sadistickými sklony. Obávám se, že se o tom brzy přesvědčíme.