Karma.

Přijal jsem tu zprávu s hlubokou účastí a velkou bolestí. Útěchou mi je jistota, že nevinné děti, oběti slepého násilí, jsou v Boží náruči, v blízkosti jeho srdce.

Tisíce děti bez jmen umírají ve slumech..... kdo si na ně vzpomene....

Jsou organizace, například Salesiánská pomoc, Misie Salesiánů Dona Bosca anebo Misionářky lásky, které v takovém prostředí pracují. Salesiáni přijímají dobrovolníky...

neviní jsou první obětí a bez tváře i vrazi... vraždí proto každý zločin by neměl býti bez tváře aby jim soudcem mohl býti každý...

bohužel agresivita houstne i u nás ...

Už jsem psal své pocity pod blogem Martina Brauna. Máte pravdu, Lubomíre, v tom, že by se Amiad měl stát symbolem a tak nějak naplnit svou kratičkou pozemskou pouť.

Třeba se někomu, kdo zatím nevidí, otevřou oči.

Smutná karma

Je mi z toho smutno.